Zhruba třicet lidí s technickým vzděláním chce přijmout společnost Struers do svého nového vývojového centra.
„Jde nám jak o odborníky do vývoje, tak o techniky do výroby strojů, které tady vyrábíme,“ řekl jednatel české části skupiny Struers Josef Vondráček.
„Konkrétně potřebujeme konstruktéry, hardwaráře, vývojáře. To je pro vývoj. Do výroby pak hlavně kvalifikované lidi se zkušenostmi, hlavně v oboru elektro, ale zároveň takové, aby dokázali vyrábět prototypy strojů, tedy manuálně zručné, jemné mechaniky.“
Třicítka lidí by měla brzy doplnit zhruba padesátku současných zaměstnanců, kteří ve vývojovém centru pracovali již před přesunem do nové budovy.
„Hledáme jak inženýry, tak středoškoláky. S vysokoškoláky to je poměrně dobré, možná nám někdy chybí lidé, co se týče výroby. Tady poptávka převyšuje nabídku. Naše nároky jsou poměrně vysoké a není jednoduché sehnat správné lidi,“ přiblížil problémy při hledání vhodných zaměstnanců Josef Vondráček a dodal:
„Ideální by bylo, kdyby byli i jazykově vybavení, ale kdybychom si takový požadavek do výroby dali, tak bychom firmu asi nikdy nerozjeli, v tomto se soustředíme spíše na další vzdělávání našich zaměstnanců vlastními silami.“
Dříve byli na více místech, nyní jsou v jednom objektu
Firma už v Ostravě působí delší dobu. Kvůli nedostatku vhodných prostor ale musela být ve třech různých lokalitách.
„Teď se nám podařilo umístit jak vývoj, tak výrobu do jednoho objektu. I díky tomu můžeme plánovat rozšíření výroby a přijímání nových lidí,“ vysvětlil výhody stěhování jednatel.
Pobočka dánské firmy, která patří ve svém oboru k nejsilnějším na světě, v Ostravě vyvíjí speciální zařízení pro přípravu vzorků pro metalografické zkoušky, laicky řečeno pro zkoušení kvality kovů v jednotlivých výrobcích.
„Svá zařízení pro přípravu vzorků firma dodává například výrobcům letadel Boeing a Airbus, automobilkám BMW a Ferrari nebo americké NASA,“ přiblížil výrobky společnosti její mediální zástupce Pavel Sobol.
Nové sídlo společnosti Struers bylo postaveno na území městského brownfieldu, tedy území poškozeném bývalou průmyslovou činností.
„Pozemek měl charakter takzvaného městského brownfieldu, byl vzhledem ke své poloze nedostatečně využit, mimo jiné kvůli své minulosti a nepříliš atraktivnímu sousedství,“ vysvětlil za investora stavby, společnost Contera Management, Dušan Kastl.
V kraji je nyní evidováno 93 brownfieldů. Největší je v Ostravě
Na stavbu budovy, kterou si firma Struers pronajímá, využil developer, právě díky tomu, že jako pozemek využil brownfield, i evropské fondy.
„Investice byla z pětasedmdesáti procent financována z úvěru, který poskytl takzvaný fond rozvoje měst, a to v rámci evropské iniciativy Jessica,“ vysvětlil Sobol.
„Znamená to tedy, že pětasedmdesát procent výdajů bylo kryto z prostředků EU, jež budou po přibližně patnácti letech splatnosti úvěru opět využity pro podobné účely.“
Obdobně mohou fondy využít i další investoři, kteří si pro své stavby vyberou staré průmyslové areály. V Moravskoslezském kraji je v současnosti evidováno podle záznamů Agentury pro regionální rozvoj celkem 93 brownfieldů, s rozlohou od 72 hektarů až po menší plochy v desítkách metrů čtverečních.
V Ostravě se největší brownfield, o velikosti 57 hektarů, nalézá na území Výtopny v Mariánských Horách.
V kraji je nyní celkem 93 brownfieldů, s rozlohou od 72 hektarů až po menší.
