Podle zápisu ve frýdecké matrice osudného 7. května 1750 vyrazilo do slezského Frýdku procesí z dalekého Tovačova na Přerovsku. Poutníci tak cestou dlouhou necelých sto kilometrů chtěli poděkovat za zázračné uzdravení těžce nemocné tovačovské hraběnky.
Bazilika, od letoška národní kulturní památka (podrobněji zde), byla už tehdy známým poutním místem. Podle legendy tam v lokalitě Vápenky v 17. století našli dělníci sošku Panny Marie, kterou pak umístili do kostela. Ale druhý den se objevila na původním místě znovu. A kdo se k ní modlil, toho prý bohorodička uzdravila. Stejně jako hraběnku.
Jenže poutníci se ocitli ve špatný čas na špatném místě. Zrovna když přecházeli dřevěný most přes rozvodněnou řeku Ostravici, už na dohled kýženého svatostánku, přihnala se velká vlna a poutníky smetla.
Těla třinácti z nich se našla až sedm kilometrů dále po proudu v Paskově. Ostatky poté byly uloženy na plátna v otevřených rakvích v kryptě baziliky, kam hanáčtí poutníci směřovali. Na stejném místě postupně spočinuli i tamní kněží. V kryptě se přestalo pohřbívat na konci 18. století a lidé se dovnitř dostali jen zcela mimořádně.
Dovnitř možná v roce 2020
„Nyní bychom chtěli kryptu v omezené podobě zpřístupnit veřejnosti. Nejde nám o nějakou senzaci, člověk by podzemím neměl rychle projít, ale právě naopak hodláme toto duchovní místo upravit tak, aby se návštěvník hlouběji zamyslel nad tím, odkud a kam kráčíme,“ přiblížil Michal Bučko, asistent děkanátu Frýdek.
Na začátku srpna skončil stavební i archeologický průzkum krypty, který farnosti ukázal, že myšlenka regulovaného zpřístupnění cenného objektu je uskutečnitelná a památku negativně neovlivní.
„Současně se nám potvrdilo, že musíme ještě vyřešit zvýšenou vlhkost v podloží. Příprava musí být důkladná, nic nechceme uspěchat,“ zmínil Bučko s tím, že na průzkumu se kromě farnosti finančně podílel i frýdecko-místecký magistrát.
Zpřístupnění pomůže i městu
Pokud se nevyskytnou problémy, tak první práce na pravidelném zpřístupnění krypty by mohly začít příští rok a skončit nejdříve v roce 2020.
Návštěvníci by poté mohli spatřit nejen mumie poutníků a kněží, které jsou díky důmyslnému systému větrání v dobrém stavu, ale také ostatky šlechtického rodu Pražmů. Z těch však příliš nezůstalo. Ležely totiž v sousedním podzemním prostoru, ale protože do něj zatékalo, musely se lebky a další pozůstatky přesunout.
„Velmi bych si přál, aby se krypta veřejnosti zpřístupnila v pravidelných intervalech, nejen při výjimečných akcích. Bylo by to přínosné pro celé město,“ uvedl už dříve frýdecko-místecký radní Marcel Sikora.
Dávnou tragédii připomínaly ve městě i dvě kapličky, které stávaly na obou březích Ostravice, a to v místech, kudy vedl most. Jenže za socialismu byly zbořeny.
Bučko navíc připomněl, že pozitivní vliv světice v bazilice není jen reliktem minulosti. „Čas dále plyne a její blahodárné duchovní působení přetrvává,“ upozornil.

Bazilika Navštívení Panny Marie stojí ve Frýdku, tedy ve slezské části města.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz