Krásný článek , děkuji !

Za mě super článek děkuji

Zajímavý článek.

Moc zajimavy clanek. Jeste bych pripomnel ze ostravske uhli je kvalitnejsi nez karvinske. Je jedno z nejkvalitnejsich na svete. Komancove ho ve velkem vyvazeli na zapad za valuty.

Tehdy bylo v ovzduší mnohonásobně víc oxidu uhličitého, tudíž v teplých oblastech musely být ty přírůstky tehdejších rostlin velmi vysoké. Místy se tak mohly vytvořit vrstvy mnoho desítek metrů silné čistě jen z biomasy, které po těch stovkách miliónů let vytvořily mnoho metrové vrstvy černého uhlí prakticky bez nerostných příměsí.

Nedá se říct, že ostravské uhlí je kvalitnější než karvinské. Těch slojí na ostravsku a karvinsku jsou desítky. Každá z těch slojí vznikla v jiné době, za jiných podmínek a více či méně z odlišných rostlin a s různým znečištěním okolní horninou, takže z každé sloje je uhlí trochu jiné.

Záleží na co se má uhlí použít, jedno uhlí je lepší pro jeden účel, druhé pro jiný účel.

Super článek, resp. rozhovor. Velmi poutavý!

Jinak Ostravsko není výjimkou.

Když geolog shrne geologický děj několika posledních sta miliónů let, tak téměř každá oblast se ukáže jako velmi dynamická.

Například na místě Ostravy bylo pohoří vysoké něco přes tisíc metrů, ale na místě Jeseníků bylo během té doby pohoří s celkovou výškou větší než jsou dnešní Himáláje. Víc než 10 kilometrů silnou vrstvu hornin roznesla od prvohor eroze do okolí Jeseníků, směrem na jih, kde je dnes řeka Morava i směrem na sever, kde dnes teče Odra.

Jinak co se týká prvohorních hornin, měly by jít najít vedle koryta Ostravice například i v korytu řeky Lubiny. Tam by měly jít najít u Kopřivnice i místní výchozy uhlí.

Titulek je poněkud zavádějící. To pohoří pod ostravu nikdo nenatlačil.

jestli byl tehdy stejný směr toku řek jako dnes, tak to pohoří je v podobě štěrku kdesi podél koryta Odry anebo jako jemné sedimenty v Baltském moři.

Nebo jako sedimenty pod Beskydami, třeba pod Rožnovem a Javorníkem.

To je tak akorát vhodné pro animaci.

Takovych clanku na hlavni strance vicero.