Ostravské stopy: Nejvíce v srdci mám Porubu, říká Simona Stašová

Simona Stašová má hodně dobrý důvod pro dlouhé cesty z Prahy do Ostravy. V moravskoslezské metropoli žije její otec a jak herečka říká, město má pod kůží. Nejvíce pak určitě Porubu, kde její tatínek žije.

Simonin otec přijel z Prahy do Ostravy na začátku padesátých let. Za ním také přijela i manželka Jiřina Bohdalová. Proč tatínek nezůstal v Praze? "Jelikož se táta specializoval na seismiku, tak jako důlní inženýr logicky pracoval v Ostravě, kde měl mnohem větší možnost uplatnění v tomto oboru a ještě tu byla jeho maminka, moje babička. Té jsem z celé rodiny nejvíc podobná," vysvětluje Stašová.

Profil: Simona Stašová

• Herečka Simona Stašová se narodila doktoru přírodních věd, seismologovi a geofyzikovi Břetislavu Stašovi a herečce Jiřině Bohdalové 19. března 1955 v Praze.
• Od dětství pravidelně navštěvuje Ostravu, kde její tatínek dodnes bydlí. První divadelní angažmá získala v roce 1976 v Českých Budějovicích.
• Nejvýraznější filmové a televizní role jí zatím nabídli režiséři Karel Smyczek (Nemocný bílý slon, TV seriál Místo nahoře) a Jan Hřebejk (Pelíšky).
• Právě Pelíšky lze považovat za nový start její kariéry, stala se vyhledávanou a mimořádně ceněnou představitelkou komediálních i dramatických rolí. Výraznou roli ztvárnila i v TV seriálu Přítelkyně z domu smutku (1993). V roce 2004 byla nominována na televizní cenu Elsa za výkon v seriálu Místo nahoře (režie Karel Smyczek).
• S matkou Jiřinou Bohdalovou se (vyjma televizních show, estrád) setkaly před kamerami například při natáčení pohádky Poklad na Sovím Hrádku v roce 2004 či letos ve filmu Vrásky z lásky. Stašová vyniká ve vážnějších rolích, ale také v komických. Stačí připomenout třeba roli osamělé čtyřicátnice Jany z Renčova Románu pro ženy.

Dokonce má doma její obraz, který namaloval tátův bratr Luboš, když bylo babičce sedmdesát pět let. "Tak alespoň vím, jak budu vypadat, až budu stará. Byla vysoká, hubená, vrásčitá, ale moc pěkná babička, měla jiskru, takže se ničeho nebojím," usmívá se sympatická herečka.

Energii načerpává u táty v Ostravě

Táta bydlel a pracoval v Ostravě a jelikož Simona vyrůstala v Praze, kde se narodila, tak za ní velmi často jezdil. "Bral si mě na týden na pololetní zimní prázdniny i na měsíc v létě. Díky jemu velmi slušně lyžuju i plavu, protože táta byl a je stále veliký sportovec," říká.

Dnes je mu 84 roků a stále si udržuje výbornou kondici, stále pracuje v oboru seismiky a astrofyziky a podle Simony má energie na rozdávání. "Já tu energii přijíždím sem za tátou načerpávat, jako benzin do křídel, a pak ji zase můžu rozdávat na jevišti - někde ji brát musíte a já ji beru tady u táty v Ostravě, " říká spontánně herečka.

Ostravu zná odmalička. "Bydleli jsme v Přívoze, ve Slezské Ostravě, a teď táta bydlí už léta v Porubě, kterou znám velmi dobře a mám jí hodně prolezlou. Hlavně Poruba je v mém srdci," říká Simona Stašová.

Přibližuje i to, že její rodinná větev jde z Polska. "Stašek, Staš, a je jich tady hodně, mám tady hodně příbuzných a nejen v Ostravě, ale i v Havířově. Chalupu jsme měli ve Vrbně pod Pradědem na Bruntálsku, říkali jsme mu Stasholm - Stašův vrch," popisuje Simona Stašová a jedním dechem lituje, že je to z Prahy tak daleko.

Ostravské stopy

Dosud vyšlo: herečka Jiřina Bohdalová, hudebník Radek Pastrňák, režisér Dušan Klein, herec Jiří Schwarz, kytarista Jaroslav Bartoň, herečka Jitka Smutná, herec a senátor Tomáš Töpfer, zpěvačka Věra Špinarová, režisér Jiří Krejčík, herečka Tereza Bebarová, spisovatel Jaromír Konečný, herec Svatopluk Matyáš, herec a režisér Jan Kačer, zpěvačka Marie Rottrová, skladatel Jaroslav Wykrent, herec Jan Fišar, herečka Eva Vejmělková, moderátor a textař Petr Šiška, hudebník, písničkář Jiří Dědeček, zpěvák a herec Richard Krajčo, režisérka Věra Chytilová, herec Alexej Pyško

Ve čtvrtek čtěte: herec a režisér Luděk Eliáš

"Bohužel na sobotu a neděli to nebylo. Musela jsem mít volný celý týden, aby se vyplatilo jet takovou dálku. Ale Stasholm vytvořil vztah mezi mými syny a mým tátou. Každé prázdniny jsme tam trávili měsíc a byly to jedny z nejkrásnějších prázdnin, celých dvacet pět let. Jeseníky jsou vůbec nádherné hory, překrásné."

Vzpomínky na restauraci Morava

V současnosti, třeba zrovna během představení na Slezskoostravském hradě, ale i jindy, tráví s tatínkem také hodně času. "Přijedu, zahraju divadlo většinou v Ostravském kulturním domě, přespím u tatínka, kde mám svůj pokojíček, a kolem jedenácté vyrazíme na oběd, popovídat a probrat všechno do našich oblíbených hospůdek," vysvětluje Simona Stašová.

Co se týká historie, tak nejvíce ji utkvěla v paměti Poruba. "Milovala jsem restauraci Morava u kruháče v Porubě, tam, kde teď prodávají kola. Všechno se mění, zaplať pánbůh k lepšímu, ale některé vzpomínky bych nechala na tom samém místě, kde byly, jako třeba tu naší Moravu." posteskne si.

Na otázku, zda Ostravu vnímá jako hornickou, jako černé město, odpovídá: "Vím, že někdo říká, že Ostrava je černé město, ale pro mě ne a ani pro mého tátu ne. Ostrava má takové ty ruce a všechno je rozprostřeno v těch chapadlech. Ostravu, když ji opravdu poznáte, tak si jí zamilujete, můžete tady žít, a to se nedá říct o každém městě. Ostrava vám zkrátka vleze pod kůži," dodává Simona Stašová.