Ředitel hutní firmy pro životní prostředí Petr Baranek se snažil vysvětlit obyvatelům obvodu, na jehož území má skládka být, proč ji společnost nutně potřebuje, jak bude fungovat a jaká kompenzační opatření firma nabídne za to, že se prašnost v přilehlém okolí zvýší asi o sedm tun ročně.
„Podle studie se tak prašnost zvýší o jedno procento. Obyvatelé obvodu to ale nepocítí. Naopak, po výsadbě zeleně a nadlimitním čištění komunikací v našem areálu a ulici Bartovická docílíme snížení prašnosti o téměř devět tun ročně,“ vysvětloval Baranek.
Lidé ale reagovali na jeho slova podrážděně. Občas se debata zvrhla v ostré hádky i nadávky.
„Pokud se nezklidníte a nepřestanete s napadáním, ukončím toto projednávání, které je součástí procesu o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) a jedním z podkladů pro rozhodování úřadů o povolení skládky,“ řekla několikrát úřednice kraje Dana Kučová.
A opakovaně vysvětlovala, že každý má podle zákona právo vyjádřit připomínky k již vyhotoveným studiím, a to na místě, nebo písemně do 7. prosince.
Zabraňte tomuto projektu, žádali lidé
Řadu protiargumentů vznesl místostarosta Radvanic a Bartovic Aleš Boháč, který napadl závěry studií.
„Nesouhlasíme s nimi. Nevěříme číslům, která nepočítají s obrátkovostí, ale vycházejí jen z toho, že firma jednou za rok doveze těch 200 tisíc tun uhlí,“ nastínil a postupně probíral konkrétní fakta a čísla.
Lidé studie neznali, ale názor měli jasný. „Jsem proti jakékoli skládce. Už teď tu dýcháme znečištěný vzduch a každou chvíli nás ruší hluk,“ sdělila Libuše Motyková.
Přidal se k ní Petr Mužný i další. Emotivně se proti skládce postavila Renáta Nociarová: „Žiji vedle Mittalu. Naše životní prostředí je zničené už teď a každé zvýšení prašnosti či hlučnosti udělá náš život k nežití. Je tu mnoho astmatiků včetně mě, ale dusí se i ostatní. Každé zhoršení prašnosti, byť o jedno procento, má katastrofální dopad na naše životy a zdraví. Žádáme proto kraj, stát, město i obec, aby zabránily tomuto projektu.“
