Na spalování části komunálního odpadu se sice připravuje například teplárna společnosti Veolia v Karviné, kde by se měly zpracovávat odpady i z Havířova a okolních obcí, ta však kapacitně na celý kraj stačit nebude.
Zvažované zařízení na plazmové zplyňování odpadu v Horním Benešově na Bruntálsku je zatím spíše jen ve stadiu úvah, tamní obce jsou navíc velice důrazně proti stavbě.
Zainteresovaným navíc stále chybí potřebné zákony a vyhlášky, aby se na rok 2024 mohli připravit.
„Město naší velikosti není od toho, aby budovalo zařízení na likvidaci odpadů. To je role firem, které ovšem váhají kvůli stále ještě neúplně jasnému legislativnímu zadání,“ vysvětluje místostarosta Bohumína Lumír Macura. „V podstatě chtějí znát stanovenou výši budoucího skládkovacího poplatku, aby mohly být konkurenceschopné,“ říká.
I proto zatím Bohumín ani další města nevědí, jak budou likvidaci odpadů po roce 2024 zajišťovat. „Zpracování odpadů po roce 2024 zatím nemáme a ani nemůžeme mít zajištěno, protože nejsou vybudovány koncovky na zpracování,“ vysvětluje Macura.
V posunutí termínu věří i zpracovatelé odpadu
Obdobně jsou na tom v Krnově. „V současné době jsme v roli zákazníka, který odpad předává dál. Očekáváme, že nové zařízení pro nakládaní s odpadem bude řešeno v rámci celého kraje. Podle toho, o jaké zařízení se bude jednat, můžeme začít s potřebnými přípravami,“ vysvětlila důvody čekání Pavla Hájková z odboru životního prostředí krnovské radnice.
Jak v Bohumíně, tak v Krnově věří, že rok 2024 není definitivním termínem pro zavedení zákazu skládkování. Obdobně jsou přesvědčeni i zástupci velkých zpracovatelů odpadu.
„V návrhu nového zákona o odpadech je navrženo posunutí zákazu skládkování do roku 2030, hlavně proto, že je nereálné dosáhnout tohoto cíle v roce 2024,“ říká Vladimíra Karasová ze společnosti OZO. Ta zajišťuje svoz a zpracování komunálního odpadu z Ostravy a okolí.
„Zatím totiž v regionu chybí zařízení na využití energetické části komunálního odpadu. Projekt KIC (spalovna v Karviné, pozn. red.), jehož součástí bylo i město Ostrava, byl před několika lety zastaven a žádný jiný neexistuje,“ uvedla Karasová.
Řešení není ve spalovně
Protože velkou spalovnu v kraji zřejmě nikdo v nejbližších letech nepostaví, povede cesta nejspíš směrem k využití menších zařízení.
„Řešení nevidíme ve výstavbě spalovny, ale spíše v přebudování stávajících energetických zařízení. K těmto změnám budou muset stejně jejich provozovatelé přistoupit kvůli zpřísnění limitů emisí,“ dodala Karasová. Nejbližší využitelná klasická spalovna na území České republiky je až v Brně.
Ani tato vzdálenost by ale, pokud by nebylo vyhnutí, neměla být na překážku. „Věřím, že se termín zákazu skládkování posune, ale připravujeme se tak, abychom vše stihli i do roku 2024,“ vysvětluje bruntálský starosta Petr Rys.
„Pokud to bude nutné, máme připravenu dohodu s brněnskou spalovnou, kam bychom nevyužitelné odpady odváželi ke spálení,“ říká.
„Kvůli protahování příprav a schvalování nového zákona o odpadech a dalším nejasnostem jsme byli nuceni vybudovat další etapu skládky odpadů, jejíž životnost se předpokládá do roku 2030,“ řekl Richard Blahut, předseda představenstva společnosti Frýdecká skládka. Jaký model obce v budoucnosti zvolí, podle něj ovlivní mimo jiné i množství a cena, za jakou budou moci koncová zařízení komunální odpad odebírat.
