Když si baronka Sobková vyjela na výlet, měla zvláštní zvyk. V okolí hradů či přírodních zákoutí trhala kytky a sbírala kamínky, které si pak nalepila do svého památníku. Vedle vlepených vizitek či dopisů se tam zachovaly dodnes a lidé se vzpomínkami na její cestování prolistují na výstavě Paměť Slezska v opavském Domě umění.
SlezskoHistorická země v současnosti ležící z větší části v Polsku, ale i v České republice zahrnuje část Moravskoslezského a Olomouckého kraje. Až do roku 1742 území většinou patřilo k historické Koruně české s centrem ve Vratislavi, pak už se dělilo na rakouské a pruské. Aniž se lidé hnuli ze svého bydliště, několikrát změnili státní příslušnost. Symbolem Slezska je černá orlice ve žlutém poli, což obsahuje i český státní znak. |
Výstava je první ze šestidílného cyklu výstav, které tvoří projekt Paměť-identita-region. Ten má zachovat historickou paměť Slezanů a Slezské zemské muzeum na něj z unie získalo jednadvacet milionů. V Domě umění se díky ní sejdou více než tři stovky artefaktů. Řadu z nich nikdy nikdo ještě neviděl.
Historik odhalil, kterou šlechtičnu autor kdysi namaloval
Třeba nedávno objevený obraz ze 17. století. "Vztahuje se k řádu německých rytířů, který hrál v Opavě významnou roli. Plátno bylo stočené na půdě. Zobrazuje stáj koní a jsou na něm erby představených řádu," uvádí autor výstavy, historik umění Pavel Šopák. Obraz se právě restauruje.
Hledání věcí, které na výstavu zařadí, přirovnává Šopák k detektivce. "Zrovna ve středu jsem měl v ruce obraz považovaný za portrét neznámé ženy. Podařilo se mi jej identifikovat, je to portrét Heleny Sedlnické z Choltic, která se provdala za majitele jezdkovického zámku. Jeho autorem je na Slovensku hodně ceněný malíř Max Kurth. Portrétoval ji v Itálii. Pokaždé, když se podaří něco podobného zjistit, je to úžasné. Je to detektivka, ale se šťastným koncem," komentuje Šopák.
Na výstavě spolupracuje s odborníky ze slezských muzeí i archivů. Realizační tým tvoří dvacítka lidí. Seznam předmětů už je na světě. Teď se věci připravují, musí se nafotit, tvoří se katalog. V srpnu a v září by se všechny měly přesunout do Opavy. "Jde nám o společně sdílené osudy, ideje. Ne v politické, ale kulturně-historické, mentální a sociální rovině," pokouší se Šopák vyjádřit smysl výstavy.
Sedlák si psal kroniku, zůstal tak popis života na vesnici
Ta připomene slezské osobnosti, aristokracii, duchovní řády i život obyčejných lidí a měšťanů. Unikátní fotky z druhé půlky 19. století ukážou, jak tehdy vypadala Opava či hrad Cvilín, který na snímcích stojí ještě na holém kopci bez stromů. Na výstavě se objeví obrazy těšínské šlechty i památky na dnes neexistující zámky.
Jak vnímali život obyčejní lidé, se návštěvníci dozví ze zápisků otického sedláka. Vedl si v půlce 19. století kroniku, kde si psal různé události v obci. K vidění bude cechovní pohár z Krnova i s vyrytým jménem hrnčíře či předměty, které ze Slezska putovaly na Národopisnou výstavu do Prahy v roce 1895. Ještě s originálními výstavními štítky. "Ukážeme, že i dnes neznámá místa mají své dějiny," dodává Šopák.
