"Ještě má čas. Sloní březost trvá od 22 do 24 měsíců, proto očekáváme příchod slůněte někdy na přelomu ledna a února," říká mluvčí ostravské zoologické zahrady Šárka Kalousková.
"Ale protože musíme být připraveni i na mimořádné okolnosti, ošetřovatelé drží už od Vánoc pohotovost. To znamená, že teď slouží i noční směny a v pavilonu je tak stále přítomný někdo, kdo může zavolat veterináře nebo svolat celý porodní tým," líčí.
Když v březnu 2011 přivedla Vishesh na svět své první mládě, stala se z novorozeného samečka rázem ostře sledovaná celebrita. Není divu. Malý chobotnatec byl totiž prvním živě narozeným slůnětem na území Česka i Slovenska.
Bohužel se ale narodil předčasně a se zdravotními problémy. Navíc se o něj matka, nezkušená prvorodička, neuměla dobře starat. Slavné slůně proto po několika týdnech uhynulo. Někteří lidé tehdy pracovníkům zoo vyčítali, že mládě neodchovali uměle.
Chodí to tak i v přírodě
To však podle ředitele zahrady Petra Čolase nebylo z mnoha důvodů možné. "Připravili bychom slonici o cenné zkušenosti, které jí umožní odchovat další mláďata," vysvětloval tehdy. "Tak to chodí i v přírodě, kde přežívá sotva polovina narozených slůňat."
Živoucím důkazem je malá Rashmi, mladší příbuzná uhynulého slůněte. Sloní slečna díky péči své zkušené matky Johti (která je i matkou Vishesh) od začátku jen kvete a letos oslaví už třetí narozeniny. V prvním roce svého života přitom zvedla návštěvnost ostravské zoo na rekordních téměř půl milionu lidí.
Nové, v pořadí už třetí slůně, ale nebude letos jedinou atraktivní novinkou, která by měla do zoo lákat domácí i přespolní návštěvníky. Tahákem má být i nový Pavilon evoluce a chystané asijské safari.
"Pavilon evoluce s obří venkovní voliérou pro lidoopy a opice je hotový. Teď přebíráme stavbu, následovat bude zkušební provoz. Zvířata ale začneme stěhovat nejdřív na jaře, až si budeme jistí, že veškerá technologie je funkční," říká Kalousková s tím, že termín otevření pro veřejnost ještě není jasný.
Přistěhují se bahník a bichir
Lepší podmínky k životu tam každopádně brzy najde skupina šimpanzů a kočkodanů Dianiných. Oba druhy teď obývají nevyhovující klece ve staré kruhové budově, která je určená k demolici.
S nimi se tam nastěhuje řada dalších zvířat, třeba prasata - štětkouni kamerunští. Ale i druhy, které zatím zoo nechovala, například zástupci starobylých skupin ryb, jako jsou bahník či bichir, i bezobratlých, jako jsou brouci a štíři.
V létě pak návštěvníci dostanou šanci poprvé se podívat také do nové, dosud nepřístupné části rozlehlého areálu ostravské Stromovky, konkrétně do míst za výběhem žiraf a velbloudů. Ale nebudou se tam procházet pěšky, nýbrž projíždět speciálním vláčkem. Ten je povozí po safari asijských kopytníků.
"Na rozloze čtyř hektarů budou dva výběhy, jeden s měkčím lesním podložím, druhý s tvrdým jako v udusané stepi. Žít tam budou stáda divokých oslů a několika zástupců asijských jelenovitých, jako je axis indický či jelen lilorohý," líčí Kalousková.
