Například na nízkoemisní zóny, které z měst vytlačí ty nejvíce dýmající automobily, města v kraji nedosáhnou.
„Nemáme možnost zřídit nízkoemisní zónu. Není splněna podmínka, že zóna se může zřídit tehdy, je-li zajištěna objízdná trasa po silnici stejné či vyšší třídy,“ uvedla mluvčí Bohumína Lucie Balcarová.
Smog v letošním roce
|
Automobilová doprava ale při inverzi pod smogovou pokličku znatelně přidává další exhalace. Cítí to například lidé ve Frýdku-Místku, kde průtah vede přímo centrem.
„Denně jím projede na 45 tisíc vozidel a exhalace z nich se šíří všude kolem. Kdybychom zavedli nízkoemisní zónu například v blízkosti místeckého náměstí, nemělo by to smysl, i zde jsou exhalace z průtahu. Dokud nebude mít město obchvat, nebude nízkoemisní zóny zavádět,“ sdělil náměstek primátora Karel Deutscher. Absence obchvatu takto limituje i Karvinou.
Zájem o nízkoemisní zóny není valný
Nejdál je Ostrava. Má studii proveditelnosti na zavedení nízkoemisních zón, a ta navrhuje zóny dvě, v centru a v Porubě. Orgány města o ní zatím nejednaly, čekají na zapracování připomínek ministerstva životního prostředí.
„Až doplníme připomínky ministerstva, studii projednáme s dotčenými městskými obvody. Studie navrhuje lokality pro zóny, nastavuje harmonogram pro jejich zavedení, hodnotí ekonomickou efektivnost a analyzuje dopady na kvalitu ovzduší a složení vozového parku po zavedení zón. O případném zřízení zón by mohli zastupitelé rozhodnout ještě letos,“ uvedla náměstkyně primátora Kateřina Šebestová.
Nejdále postoupila Ostrava
Ministerstvo životního prostředí, které rozdává na podobné studie peníze, přiznává, že zájem není velký. „Cestu obcím komplikuje absence obchvatů, ale i obava, že veřejnost myšlenku odmítne,“ uvedla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva.
Radnice bojují po svém. Už od roku 2011 má Ostrava akční plán, zahrnuje péči o zeleň, nadstandardní čištění ulic i modernizaci MHD. Od letoška zavádí podobný plán i Bohumín. Ten sází i na rušení lokálních kotelen či instalaci rekuperačních jednotek ve školách. Frýdek-Místek zavedl MHD zdarma. Města vítají kontroly kotlů a kotlíkové dotace. Za ty už se dříve vyměnilo na osm tisíc topidel.
Zhruba tolik žadatelů na peníze dosáhne i ve výzvě aktuální. „Evidujeme 7 819 registrovaných žádostí v objemu 814,2 milionu korun. Volných zůstává 77 milionů pro asi 750 žadatelů,“ uvedla mluvčí kraje Nikola Birklenová. Problematických topenišť je v kraji asi 24 tisíc, dotace tak pokryjí už dvě třetiny z nich.
Ekologové vyzývají k dalším krokům. „Neotvírat okna, nenamáhat se, to jsou doporučení pro smogovou situaci. Neměli bychom je přijímat jako normální stav,“ řekl Karel Polanecký z Hnutí Duha. Žádá kotlíkové dotace pro nemajetné, vyšší poplatky z vytěženého hnědého uhlí i dražší mýtné na cestách.
Ministerstvo chystá aktualizaci Programu na zlepšování kvality ovzduší na Ostravsku. Jeho část totiž v prosinci na podnět občana z Ostravy zrušil Nejvyšší správní soud, neboť nezaručovala změnu.
Podle ministerstva ovzduší na Ostravsku zlepšit lze. „Rozptylová studie potvrdila, že pokud se uskuteční všechna opatření programu, tak se imisní koncentrace podaří pod úroveň limitů dostat. Vyžaduje spolupráci všech dotčených institucí, například samospráv nebo ministerstva dopravy ve věci obchvatů,“ uvedla Dominika Pospíšilová.
