Ještě před několika lety to byla rekreační oblast vyhledávaná kvůli kouzelné přírodě. Dnes plochy lesních porostů v podhůří Jeseníků zaujímají holiny a nekonečné moře pařezů, odkud vytěžené dřevo denně odvážejí stovky náklaďáků.
Rozsah největší lesní katastrofy v republice nově ukázaly letecké záběry z okolí Petrovic na Bruntálsku. Právě oblast u Města Albrechtice patří k těm nejpostiženějším.
„Poslední dva roky to graduje. Když vyjdete na kopec, vypadá to jako měsíční krajina. Jen sem tam je vidět smrk, do roka do dvou budou všechny pryč,“ popsala situaci starostka Petrovic Ilona Biličková.
Vize, že se kůrovcovou pohromu podaří zastavit, už podle místních vzala za své. „Smrkové lesy pravděpodobně odejdou úplně, už se s tím nedá nic dělat. Těží se, těží a těží,“ komentoval starosta nedalekých Holčovic Pavel Šprinz.
Kalamita postihla nejen okolní lesy, ale trpí jí všichni okolo. „Řešíme to denně. Trpí okolní pozemky, řešíme špinavé silnice, přetíženou dopravu. Změnil se krajinný ráz, a tedy například i vítr, mnohem víc fouká. Lesy také zadržovaly vodu, jak to bude při větších deštích teď, nikdo neví,“ vyjmenoval Šprinz.
Podle ekologů je situace alarmující
Vytěžené plochy se nahrazují novou, druhově různou výsadbou. V tak velkém množství se však lesní správci potýkají s chybějícím množstvím sazenic i nedostatečnými lidskými kapacitami na lesní práce.
Podle ekologů je situace alarmující. „Masivní hynutí smrků v předhůří Jeseníků je jedno z posledních varování lesů, že musí dojít k rychlé změně,“ uvedl Jan Skalík z Hnutí Duha.
I na základě leteckých záběrů na zpustošené lesy, které má k dispozici, se Hnutí Duha novou kampaní Zachraňme lesy snaží přimět vládu, poslance i státní podnik Lesy ČR k zavedení hospodaření, které povede ke zlepšení odolnosti lesů.
Žádá změny legislativy, výsadbu vhodných druhů stromů i podporu místních dřevozpracovatelů místo velkých těžařských firem. K středečnímu odpoledni se na internetu k výzvě připojilo na dva tisíce lidí.
Bruntálsko je podle ochránců přírody jen špičkou ledovce. „Velmi nepříznivá situace je nejméně v šesti krajích republiky. Kromě Moravskoslezského a Olomouckého ještě v severní části Zlínského kraje, situace se v druhém pololetí 2017 zhoršila na Vysočině a v Jihočeském a Plzeňském kraji,“ vysvětlil mluvčí Hnutí Duha Vratislav Vozník.
Smrčiny se do regionu už nevrátí, nové lesy budou smíšené
Příčinou kalamity je podle ochránců především nevhodné vysazení smrkových monokultur, které neumí čelit klimatickým změnám.
To potvrzují i jednotliví správci lesů. „Kůrovcová kalamita je vyvolána extrémním suchem v létě roku 2015. Od té doby trvá deficit vody v půdě, což má za následek zhoršenou odolnost všech dřevin v regionu,“ uvedla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
Slabé stromy nedokážou čelit škůdcům, napadá je kůrovec a václavka. Co nezničí škůdci, dokoná vítr. Situace se nelepší, spodní voda se nedoplňuje. Těžba vlivem lesní kalamity na Bruntálsku vzrostla na pětinásobek běžného stavu a trvá už několik let.
Podle údajů Lesů ČR loni jen z Moravskoslezského kraje pocházela polovina republikové kůrovcové těžby. Celkově bylo v kraji loni vytěženo 1,777 milionu kubíků dřeva, z toho na Bruntálsku třetina – 590 tisíc kubíků.
Smrčiny se do regionu už nevrátí, nové lesy budou smíšené. „Obnovujeme vzniklé plochy po kalamitě směsí dřevin, které by měly být mnohem stabilnější vůči výzvám klimatu,“ upřesnila mluvčí Jouklová s tím, že během posledních 15 let podnik ve svých lesích otočil poměr smrk versus jiné dřeviny z poměru 90:10 na 50:50.
