Snaha o zastavení vysokých doplatků na bydlení obyvatelům ubytoven skončila sice málem sociální katastrofou a nakonec fiaskem, ale přinesla změnu. Alespoň v Ostravě. Město se snaží dostat některé lidi do bytů.
„Vytipovali jsme deset klientů, kteří mají možnost získat byt RPG přes neziskovou společnost Centrom. Dva už bydlí, další spolupracují,“ říká mluvčí Ostravy-Jihu Michael Kutty. Dalším klientům sociální pracovníci pomohli s přihláškou do výběrového řízení k získání nájemního bytu. „Za poslední tři měsíce získalo obecní byt sedm klientů,“ dodal Kutty.
Podobně postupují i další obvody. Sociální pracovníci oslovují obyvatele ubytoven, kteří mají trvalé bydliště v Ostravě a nemají dluhy vůči městu ani dodavatelům energií. Jenže to, co vypadá na první pohled jako dobré řešení, naráží na nezájem řady lidí, vyvolává emoce a zvyšuje napětí ve vyloučených lokalitách, kde žijí převážně Romové. Ti se bojí příchodu dalších.
„Nedávno sem přišlo několik nových rodin a začaly problémy,“ stěžují si starousedlíci z Osady míru v Ostravě-Kunčičkách.
Sociální služby mají různou kvalitu
Byty, v nichž žijí převážně Romové, patří společnosti RPG. Ta nedávno investovala do jejich oprav asi 75 milionů korun. Řada lidí má ale podnájemní smlouvy s neziskovými organizacemi, jako je Diecézní charita, Šumbarák nebo Centrom.
„Diecézní charita lidem v Kunčičkách pomáhá a pracuje s nimi, jenže ne všechny organizace poskytují sociální služby na stejné úrovni. Problémy ale vznikají hlavně proto, že neziskovky stěhují a chtějí stěhovat Romy mezi Romy a to vede jen k jejich další segregaci a rozšiřování ghett. To je špatné. Tak nemá vypadat snaha o sociální začleňování,“ zlobí se předseda Romské rady v Ostravě Vladimír Leško.
Leško zdůraznil, že není zastáncem ubytoven a nechce, aby tam vyrůstaly děti. Přesto se mu nelíbí snaha města spolupracovat při stěhování lidí především se sdružením Centrom. Bojí se, že organizace chce Romy houfně stěhovat do bytů ve vyloučených lokalitách.
„Některé sociální byty jsou tam přitom drahé a v mnohem horším stavu než pokoje na ubytovnách, které musí splňovat určitý standard, aby jim hygiena schválila provozní řád,“ upozorňuje. Před stěhováním do „holobytů“ varují i někteří vlastníci ubytoven.
Leták s výčtem nevýhod bytů oproti ubytovně |
Třeba majitel Hotelového domu Areál vyvěsil leták, ve kterém rozepsal, za co vše budou muset lidé platit – od úklidu přes odvoz odpadku či internet až po hubení štěnic. „Teď máte vše zadarmo,“ apeluje na své klienty (podrobněji zde).
Za pravdu jim dávají nespokojení romští obyvatelé obecních bytů v Ostravě-Radvanicích, kteří mají podnájemní smlouvy s organizací Centrom. Redaktorům MF DNES ukazovali plíseň, stará, netěsnící okna a další závady. „Patnáct měsíců mi nefunguje elektrika, mám jednu prodlužovačku přes celý byt. Dcerka šla v noci na záchod, zakopla a zlomila si nohu,“ stěžoval si muž v Pátově ulici. Další rodiny ukazovaly nefungující bojlery na ohřev vody nebo plynová topení a stěžovaly si, že se nemohou dočkat opravy.
„Když jdeme na obec, odkazují nás na Centrom a v Centromu na obec. Nikdo nic neřeší, a když, tak stejně všechno musíme platit sami, přestože jsme v sociálních bytech,“ zlobili se lidé.
Pracovníci Centromu redakci ujistili, že situaci řeší, ale podotkli, že za některé problémy si mohou nájemníci sami. Třeba, že v době, kdy chtěl údržbář závadu opravit, nebyli doma. Podle Vladimíra Leška pomoc Romům nefunguje všude tak, jak by měla.
„Pokud se mají romské rodiny hromadně stěhovat z ubytoven do bytů, měli by se sejít zástupci města, všech neziskovek, které byty podnajímají, i Romské rady. Musí platit jednotná pravidla a neměla by se dál rozšiřovat ghetta nebo vznikat nová,“ míní.
O domy se budou starat dva údržbáři
Zástupci neziskových organizací ani náměstek primátora Zbyněk Pražák, který má na starosti sociální oblast, se setkání nebrání. Nicméně ředitelka Centromu Ivana Nesétová tvrdí, že nic není tak černobílé, jak to líčí někteří jejich klienti nebo členové Romské rady.
„Jednotná pravidla pro sociální práci existují. V Radvanicích působíme už osm let a přišli jsme na pozvání obce, protože tam byly velké problémy. Pomohli jsme lidi oddlužit, věnujeme se jim každý den a práce to není jednoduchá. Technický stav domů není dobrý, ale i to řešíme. Od června tam působí jeden náš údržbář, od září budou dva,“ vysvětluje Nesétová.
V Kunčičkách má Centrom podle ní jen jednu rodinu. „Další lidi, kterým chceme nabídnout podnájem v bytech RPG, budeme směřovat mimo vyloučené lokality. Taková je dohoda s městem. Našim cílem není rozšiřovat ani vytvářet ghetta. Dělám tu práci už 28 let, takže dobře vím, jak by měla vypadat,“ dodala.
RPG: Nechceme si byty zničit
A také Petr Handl, mluvčí společnosti RPG, ujišťuje, že nemají zájem o vznik vyloučených lokalit. „Investujeme do oprav domů hodně peněz a nenecháme si je zničit. Raději necháváme byty nějakou dobu prázdné, než najdeme vhodné nájemníky,“ říká Handl.
Podotkl, že spolupráce s neziskovými organizacemi je výhodná pro vlastníka bytů i nájemníky, za které organizace ručí. „Nenabízíme žádné holobyty. Všechny mají vlastní sociální zařízení i kuchyňskou linku a sporák. Pokud klient nemá nic, po dohodě s neziskovou organizací zajistíme i nábytek,“ dodává Handl.
Náměstek primátora Zbyněk Pražák shodně se starosty obvodů tvrdí, že vhodných zájemců o městské či soukromé byty je málo. „Čísla se upřesňují, ale zatím máme v databázi jen 22 rodin s dětmi a 26 jednotlivců, kterým Centrom a jiné neziskové organizace budou nabízet byty soukromých vlastníků, především RPG. Dalším lidem nabídnou byty obvody, ale stále se bavíme maximálně o desítkách rodin či jednotlivců,“ uvádí Pražák. „Většina klientů ubytoven má totiž dluhy u dodavatelů energií, nikdo je nepřipojí k odběru plynu či elektřiny. Řešení pro ně momentálně neexistuje.“
