Uznávaný americký architekt, 73letý Steven Holl, je už přes dva roky spojený s Ostravou. Osobní návštěvu města kvůli covidu dlouho odkládal. Až ve čtvrtek si na vlastní oči prohlédl dům kultury, ke kterému navrhl vítěznou přístavbu koncertního sálu ve tvaru připomínajícím pouzdro na hudební nástroj.
Kromě jiných akcí absolvoval také debatu se studenty architektury a dalšími zájemci z řad veřejnosti, které stavba mimořádně zajímá.
 |
„Jsem rád, že se blížíme k realizaci stavby,“ netajil Steven Holl, podle kterého bude nový koncertní sál dokonalým akustickým nástrojem ve svém pouzdře. Slibuje špičkovou akustiku a nejnovější technologie.
Radní města chtějí už na jaře vybrat dodavatele, který by měl ve druhém pololetí příštího roku poprvé kopnout do země a mimo jiné vyhloubit 125 vrtů, které poslouží k chlazení a vytápění celého komplexu.
„Samotná rekonstrukce Domu kultury města Ostravy a přístavba nové koncertní síně začne v roce 2023 a skončí do roku 2025,“ nastínila investiční náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.
Ostravané usilují o novou síň přes sto let
Primátor Tomáš Macura připomněl, že Ostrava usiluje o koncertní síň s kvalitní akustikou už 160 let. „Za tu dobu vzniklo šest návrhů, poslední v roce 1969, ale všechny pokusy o prosazení stavby skončily nezdarem. Tentokrát jsme v přípravách nejdále,“ řekl.
„Koncertní a operní sály vznikající po celém světě jsou novodobými katedrálami, které reprezentují vyspělost národů a podporují jejich vzdělanost a kulturnost. Těším se, že naše nová koncertní síň posune Ostravu do této exkluzivní společnosti, “ podotkl Macura.
Na síň se těší ostravská filharmonie
Asi nejvíc touží po novém koncertním sále hudebníci stočlenné Janáčkovy filharmonie, kteří tak získají komplexní zázemí nejen pro koncerty, ale i zkoušky.
„Získáme jednu z nejočekávanějších staveb světa, která zapíše Ostravu na kulturní mapu Evropy. Taková stavba nemá v českém prostředí obdobu,“ řekl Jan Žemla, ředitel Janáčkovy filharmonie Ostrava a současně předseda představenstva Domu kultury města Ostravy, kde již filharmonie sídlí.
Podle něj ale celý komplex moderní přístavby propojený s památkově chráněnou budovou historického kulturního domu nabídne bohatý kulturní a vzdělávací program i v jiných prostorách.
S rostoucí cenou stoupá i počet odpůrců
Po rekonstrukci a dostavbě totiž bude v kulturním stánku kromě koncertní síně pro téměř 1300 posluchačů také komorní sál s 515 místy či vzdělávací centrum s 200 místy. Součástí bude i nahrávací studio světových parametrů, divadelní sál pro 470 lidí nebo přednáškový sál s kapacitou 120 míst a další prostory pro komerční využití. Předpokládá se návštěvnost okolo půl milionu lidí ročně.
Ne všichni jsou architektonickým návrhem Holla nadšení, ale to není hlavní důvod, proč se ozývají i hlasy proti výstavbě koncertní síně. Počet odpůrců roste se zvyšujícími se náklady na projekt. Stavba, která měla stát dvě miliardy, už nyní vychází na 2,6 a s přičtením přípravných prací na 2,9 miliardy.
Stavba by se prý měla odložit
Ani to ale nemusí být finální suma. Záleží na tom, jak se budou nadále vyvíjet ceny stavebních prací i materiálů, které donedávna strmě rostly. A další náklady si může vyžádat například neustávající epidemie covidu. Projektanti koncertní síně například uvažují o použití moderních technologií, které by čistily vzduch od virů, bakterií a jiných patogenů.
Podle mínění předsedy Sboru starostů ostravských obvodů Aleše Boháče by se ale vzhledem k ekonomické situaci měla tak nákladná stavba přinejmenším odložit. „Myslí si to většina starostů,“ řekl Boháč a dodal, že na celý projekt by měl mnohem větším podílem přispět stát i kraj.
O tom, aby se město snažilo získat více peněz z externích zdrojů, diskutovali i opoziční zastupitelé města ve středu před hlasováním o koncertní hale.
Další zastupitelé jsou proti
Například Tomáš Raždík (Jednotní) byl proti stavbě. „Koncertní halu můžeme stavět, až na to budeme mít. Investujme teď do podstatnějších věcí. Například asi polovina z 2 700 obyvatel Krásného Pole stále nemá kanalizaci,“ líčil.
„Vy vystupujete proti všemu. Ale lidé mají i jiné potřeby než se jen najíst a spláchnout. My samozřejmě investujeme i do kanalizace,“ oponoval mu Tomáš Macura.
Primátor, který prosazuje co nejrychlejší zahájení stavby koncertní síně, také zastupitelům podrobně nastínil, jakou má představu o jejím financování. Připomněl, že byť je město v dobré finanční kondici, radní od začátku počítají s více zdroji peněz na projekt.
Ostrava peníze našetřila
V městském fondu si na něj Ostrava od roku 2017 naspořila 430 miliony a každý rok tam vloží nejméně dalších sto milionů. Stát dříve slíbil na novou koncertní síň 600 milionů a kraj 300 milionů.
„Máme s nimi podepsané memorandum a zatím všichni závazek potvrzují. My se pokusíme externí zdroje ještě navýšit. Dalších asi 300 milionů bychom rádi získali z Fondu pro spravedlivou transformaci a 600 milionů bychom mohli čerpat z výhodného úvěru od Evropské investiční banky,“ popsal Macura.
Novostavba bude podle Holla prospěšná
Zastupitelům, kteří upozornili na riziko úspor a škrtů po změně vlády, ale primátor Macura přiznal, že dokud město nezíská závazný příslib peněz od kraje a státu, stavba nezačne.
Steven Holl je ale přesvědčený, že Ostrava si pětihvězdičkovou koncertní síň rozhodně zaslouží. „Je to oslava vašeho kulturního dědictví — skladatele Leoše Janáčka i kvalitního filharmonického tělesa pojmenovaného právě po něm,“ zmínil v debatách s Ostravany.
A dodal, že novostavba přinese regionu i ekonomický prospěch, ačkoli nevzniká ve světové metropoli. „Když jsme v menším městě, než je Ostrava, postavili muzeum současného umění, změnilo se pak i jeho okolí. Vznikly tam nové restaurace a kavárny. K vám budou za kvalitní hudbou jezdit i lidé z Prahy či Vídně a vy tu pro ně budete potřebovat třeba hotel se zázemím,“ nastínil Holl.
