Závěje prachového sněhu a u turniketů hrstka lyžařů. Takový pohled není v...

Závěje prachového sněhu a u turniketů hrstka lyžařů. Takový pohled není v posledních letech na Pradědu ničím výjimečným (26. února 2015). | foto: Tomáš Šnajdr

Za dvě dekády zmizelo z Pradědu 90 procent lyžařů. Vinou dopravy i vleků

  • 80
Třpytí se tam sněhobílé peřiny, i když na ostatních svazích jesenických lyžařských středisek už vykukuje bláto a tráva. Přesto areál na Pradědu v posledních letech ztratil většinu svých příznivců. Provozovatel Josef Figura připisuje vinu kraji i ochráncům přírody.

Areál včetně hotelu v Chráněné krajinné oblasti Jeseníky provozuje podnikatel čtyřiadvacet let, tedy zhruba od roku 1991. Čáru přes rozpočet mu však udělalo ministerstvo životního prostředí, když ještě týž rok vyhlásilo oblast také Národní přírodní rezervací.

Uměle zasněžovat sice není v chráněné lokalitě dovoleno, ale není to ani potřeba. Sněhové podmínky bývají každoročně velmi dobré - přes metr a půl přírodního sněhu nebo víc.

NPR Praděd

NPR Praděd jako jedna z největších rezervací v České republice vznikla v roce 1991 spojením šesti státních přírodních rezervací Petrovy kameny, Velká kotlina, Malá kotlina, vrchol Pradědu, Divoký důl a Bílá Opava.

Národní přírodní rezervace leží v nadmořské výšce 820 až 1491,2 metrů. Její rozloha je 2031,4 hektarů. V oblasti žije mnoho chráněných živočichů a řada vzácných rostlin.

Zdroj: AOPK ČR

Přesto areál pomalu, ale jistě upadá.

„Máme statistiku, za uplynulých více než patnáct let klesla návštěvnost střediska na deset procent původního stavu,“ uvedl Josef Figura.

A čísla to dokládají. V roce 1998 se v areálu přes zimu vystřídalo skoro čtvrt milionu lyžařů, nyní je to podle Figury jen něco přes 30 tisíc.

Připouští, že roli může hrát lenivost lidí, kteří už dnes raději jedou do střediska, kde se mohou vozit na sedačkové lanovce. „Hlavní problém je ale nedostatečně vyřešená dostupnost od doby, kdy tady v roce 2004 převzal regulaci dopravy kraj. Zájezdy sem nemají proč jezdit,“ myslí si provozovatel.

Za výjezd osobním autem z Hvězdy na Ovčárnu se totiž v zimě platí 450, za autobus pak 500 korun. Autobusy přitom nahoře nemají kde parkovat, řidiči musejí lyžaře vyložit, sjet do údolí a odpoledne se pro ně zase vrátit. I míst pro auta je omezeně.

Zpáteční cesta kyvadlovým autobusem dopravce Arriva Morava stojí 58 korun na osobu včetně poplatku za lyže.

Jak se vyvíjela návštěvnost

1995 - 190 tis.

1998 - 243 tis.

2001 - 147 tis.

2005 - 86 tis.

2009 - 57 tis.

2014 - cca 30 tis.

Pozn.: Jde o návštěvnost v zimní sezoně.

Zdroj.: provozovatel areálu; graf počtu návštěvníků CHKO Jeseníky v oblasti NPR Praděd v letech 1994 - 2009.

Figura se ve spolupráci s lokálními dopravci snaží na Praděd lyžaře nalákat. Oslovuje například vedoucí kurzů či školních zájezdů, které se na Bruntálsku a v okolí ubytují, a nabízí jim výhodnější lyžování. Nevalnou situaci tím ale příliš zvrátit nedokáže.

Odvolali šéfku CHKO, prý šla na ruku podnikatelům

V uplynulých letech se ve středisku mnoho nezměnilo. Barva sloupů podpírajících lana vleků je oprýskaná, veškerý technologický pokrok zde skončil spolu s pořízením elektronických turniketů.

Na kopec lyžaře stále vozí klasické pomy a kotva.

Snaha o větší komfort pro lyžaře v podobě moderní čtyřsedačky na místě nynějšího vleku „C“ nedávno prošla posouzením vlivu na životní prostředí. 

„K tomuto záměru bylo v roce 2012 vydáno souhlasné stanovisko EIA s podmínkami pro fázi přípravy, výstavby, provozu a ukončení provozu záměru. Toto stanovisko je podkladem pro následná správní řízení,“ sdělila vedoucí krajského odboru životního prostředí a zemědělství Silvie Součková.

Od té doby se ale nic nepohnulo, ochránci přírody proti záměru brojí. Strana zelených zhruba před čtyřmi lety navrhovala, aby vleky a podobná zařízení z oblasti v budoucnu zmizely úplně (psali jsme o tom zde).

„Všechny vleky dávno měly být zrekonstruované, jenže tři lidé nám tady dělají ze života peklo. Přišel jsem kvůli tomu o dotace. Když jedete do Špindlu, tak zaparkujete, koupíte si permanentku a nic dalšího neplatíte. V Krkonoších jsou střediska z chráněných oblastí vyňatá. Tady zůstaly hotely, penziony, vleky i cesty v národní přírodní rezervaci. Cestovnímu ruchu tady nikdo nepomáhá. Jde o to, aby byly pro podnikatele podmínky všude stejné,“ lamentuje Figura.

Bývalá vedoucí Správy CHKO Jeseníky Michaela Pruknerová

Že by v Jeseníkách byly horší podmínky pro schvalování projektů než jinde na chráněných územích v horách, loni v srpnu popřela šéfka CHKO Jeseníky Michaela Pruknerová (více zde).

„Lyžování v této přísně chráněné oblasti neodmítáme a neodmítáme ani jeho modernizaci. Například vybudování lanovky místo některého z vleků je přijatelné, muselo by však být maximálně šetrné k přírodě. Rozšiřování sjezdovek ale nevidíme jako reálné,“ řekla tehdy MF DNES Pruknerová.

Ředitelku, která v poslední době čelila obviněním, že jde příliš na ruku podnikatelům v regionu, však Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ke konci loňského roku, stejně jako šéfy všech ostatních CHKO, kvůli reorganizaci odvolala. Zatímco ostatní ale jmenovala zase zpět do funkcí, Pruknerová musela kvůli špatným výsledkům interní hloubkové kontroly zhruba před týdnem z čela instituce odejít. 

Kontroloři vidí pochybení třeba v odděleném posuzování vlivu různých záměrů na přírodu. „Kontrola činnosti Správy CHKO Jeseníky proběhla na základě několika podnětů z akademické sféry i nevládních organizací. Nedostatky byly zjištěny zejména v oblasti výkonu státní správy, bohužel i ve vztahu k těm nejcennějším místům – 1. zóně CHKO, národním přírodním rezervacím či evropsky významným lokalitám,“ sdělila mluvčí agentury Karolína Šůlová.

Kraj pětikilometrovou silnici třetí třídy z Hvězdy na Ovčárnu převzal do svého vlastnictví od státu v roce 2001. Parkoviště na Ovčárně však zůstalo státní, přesněji ministerstva obrany, které v oblasti vlastní několik rekreačních zařízení pro vojáky.

Silnice je tak úzká, že se na ní auta bezpečně nevyhnou a bez užití parkoviště na Ovčárně pro otáčení a parkování by nemohla fungovat vůbec. Kvůli ochraně přírody ji navíc není možné v zimě chemicky udržovat.

„K užívání silnice a parkoviště mají oba vlastníci odlišný přístup. Kraj musí zajistit provozuschopnost komunikace a veřejné autobusové dopravy, armáda připouští pouze pronájem parkoviště kraji. Orgány ochrany přírody současně prosazují ohleduplnou údržbu komunikace,“ zdůvodnil náměstek moravskoslezského hejtmana pro dopravu a životní prostředí Daniel Havlík.

Figura tvrdí, že by klidně nakoupil autobusy a vozil lidi nahoru ve stanovených intervalech zdarma, kraj ale tuto službu svěřil dopravci Arriva Morava. Ke kritice, že stanovený ceník omezuje některé podnikatele a turismus v regionu, se kraj nevyjádřil.

„Současný model provozování komunikace byl zaveden kolem roku 2004, kdy kraj učinil současná opatření a ukončil kontroverzní regulaci provozu privátním subjektem. Od té doby kraj nese mimořádné náklady provozování tohoto kompromisního systému,“ doplnil Havlík.