„Naše laboratoř sakrálního prostoru se zabývá využíváním křesťanských staveb. To se týká nejen kostelů, ale také míst k duchovnímu setkávání,“ přiblížil vedoucí laboratoře, architekt Marek Štěpán.
Projekt nazývá duchovním brownfieldem. „Pojmenování brownfield, což jsou opuštěné a nevyužívané, většinou průmyslové areály, je trochu nadsázkou a provokací. Ale opravdu jsme si řekli, že bychom mohli zmapovat větší města, jestli někde mají duchovně vyprahlé lokality, a současně navrhnout urbanistické řešení,“ dodal Štěpán.
Studenti nejdříve prozkoumali Brno, loni to byla Ostrava. Letos pátrají do duchovních přednostech a nedostatcích v Olomouci a ve Zlíně. Výsledky ostravské části nyní studenti představují na výstavě v katedrále Božského Spasitele, která potrvá do 26. června (podrobněji k projektu zde).
Pro diecíézi jsou výsledky studie výzvou
V Ostravě stojí čtyřicet římskokatolických a 24 evangelických kostelů. „Současně jsou po městě dobře rozprostřeny, v tom má Brno mezery,“ poznamenal Štěpán.
Tvůrci duchovní analýzy ale poukázali například na kostel Panny Marie Královny v městském obvodu Mariánské Hory. „Je to obrovský kostel, ale jeho využití je nedostatečné. Určitě stojí za zamyšlení, jak tamní dění oživit,“ přiblížil Štěpán.
Generální vikář Ostravsko-opavské diecéze Martin David, který současně vykonává funkci pomocného biskupa, považuje univerzitní výzkum za zajímavý. „Je to určitá výzva. Uvidíme, jak takový akademický projekt bude ve skutečnosti proveditelný,“ podotkl pomocný biskup David.
Sídliště Dubina? Pokleslý urbanismus
Výzkum také analyzoval lokality, kde se míst k duchovnímu zastavení zoufale nedostává. A v tomto problému Ostrava zrovna Brno znatelně převyšuje.
Vzorovou ukázkou pak je podle autorů analýzy sídliště Dubina. „Žije tam 22 tisíc lidí na kilometr čtverečný, ale chybí tam jakákoliv duchovní stavba. To je dalším projevem tehdejšího pokleslého urbanismu,“ hodnotil Štěpán sídliště postavené v 80. letech minulého století.
Ostrava byla pro mladé architekty zajímavým místem. Město se totiž od jiných sídel v mnohém odlišuje. „Jde v podstatě o tři samostatná města, mezi kterými je rozprostřen průmysl,“ vysvětlil Štěpán.
Za výrazně izolované místo studenti označili Kunčičky. „Z jedné strany halda, z druhé železniční trať a z třetí silnice s řekou,“ konstatoval Štěpán.
Situace v Kunčičkách se začíná zlepšovat
A právě tam podle nich velmi chybí komunitní centrum. „Zatímco navržené komunitní centrum na Dubině považuji za poměrně odvážné, v Kunčičkách to je reálnější,“ reagoval generální vikář David.
Už v minulosti se biskupství v Kunčičkách o vznik centra pokoušelo. „Jenže z finančních důvodů to tehdy bohužel nevyšlo. Je ale zajímavé, že přesně na tuto lokalitu studenti upozornili. Jsme rádi, že tak potvrdili náš směr,“ těší Davida.
Farář Dariusz Sputo z Kunčiček potvrdil, že tato část Ostravy pomoc určitě potřebuje.
Současně však upozornil, že se tamní prostředí začíná zlepšovat. „Kdysi byly Kunčičky krásnou obcí, která však byla zničena. Ale snad už opět začínají lepší časy. A komunitní centrum by bylo hodně prospěšným počinem,“ zopakoval nutnost výstavby.
