Jan Škorvan z pálenice v Radkově na Opavsku hodnotí letošní sezonu zatím...

Jan Škorvan z pálenice v Radkově na Opavsku hodnotí letošní sezonu zatím pozitivně. (24. srpna 2015) | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Sucho sezonu pálenek nezničilo. Ovoce bylo méně, cukru v něm více

  • 6
Jako povedenou hodnotí končící sezonu výroby destilátů provozovatelé pálenic. Přitom na jejím začátku se obávali, co se švestkami a dalším ovocem provede rekordní sucho.

Zásoby slivovice, calvadosu a dalších pálenek se neztenčily. A když, tak jen velmi lokálně. „Sucho bylo a poznali jsme to, ale jinak si stěžovat rozhodně nemůžu. Dokonce jsme měli rekordní sezonu. Přijelo hodně nových zákazníků a udržel jsem si ty dosavadní,“ těší Jana Škorvana z pěstitelské pálenice v Radkově na Vítkovsku.

Pálit bude do konce dubna a z počtu zákazníků na začátku jara nemá strach. Dokonce plánuje, že by pro příští sezonu o několik korun podražil. Dosud bral za litr stoprocentního alkoholu 260 korun, tedy například za padesátiprocentní slivovici polovinu.

„Předtím jsem provozoval pálenici při zaměstnání a letos poprvé jsem dělal na sebe. Po zjištění, kolik mě čeká odvodů, budu muset cenu trochu zvednout,“ vysvětlil.

Nedozrálé švestky padaly ze stromů

Na Novojičínsku sucho, které vysávalo vodu z přehrad až téměř na dno a z řek dělalo potoky, poznamenalo úrodu ovoce znatelně více než v severních částech kraje.

„Hlavně mnoho ještě nedozrálých švestek vinou sucha popadalo ze stromů. Jablka nedostatek vláhy zvládla lépe. Ovoce ale všeobecně teklo méně, než když je na srážky lepší rok,“ popsal Martin Machálek z pěstitelské pálenice ve Veřovicích, obce nedaleko Frenštátu pod Radhoštěm.

Kdo na Moravě a ve Slezsku jen trochu může, nechává si velkou část úrody ovoce přeměnit do vysokoprocentního tekutého stavu.

Také tam destilovali za 260 korun za stoprocentní líh a poté se cena snižovala podle toho, jak moc zákazník chtěl pálenku naředit. „A o zdražení zatím neuvažujeme,“ poznamenal Machálek.

Při poznámce, že si jistě přeje v létě více dešťů, se jen zasmál. A upozornil, že ideální rok prakticky neexistuje, jen některé se mu více blíží. „Vláhy musí být tak akorát, všeho moc škodí. Také nesmí ovoce na jaře pomrznout, škody nadělá i velmi silný vítr. Ale když se sezona povede, je to radost.“

Na lokální rozdíly upozornil Vojtěch Feber, jednatel palírny U zelené lípy ve Stonavě na Karvinsku. „Zatímco kolem nás bylo sucho větší, tak zákazníci třeba o dvacet kilometrů dál byli spokojenější. Celkově jsme měli mírně nadprůměrnou sezonu.“

Teplo napomohlo vyšší cukernatosti ovoce

Podle něj sucho sice negativně ovlivnilo úrodu takřka všude, jen míra byla rozdílná. „Zase se však zvedla cukernatost ovoce, byl opravdu hodně teplý rok,“ poukázal Feber.

Zájemců o domácí pálení je podle něj dost, možná jich i přibývá. Jestli k nim ale začali chodit i lidé, kteří si obvykle pálili na podomácku sestrojených destilačních zařízeních, to netuší. „Oni se tím obvykle moc nechlubí, protože to je nelegální.“

Legální a nutná je příprava kvasu svépomocí, přičemž lidé svým přístupem zásadně ovlivňují kvalitu konečného produktu.

Odborníci z pálenic pak zájemce o vypálení dělí do tří skupin: znalce, co kvasy zakládají už mnoho let, pak začátečníky, kterým se snaží poradit, a nakonec na nepoučitelné. Ti tvrdošíjně trvají na svých postupech. „Nejčastější chyba? Asi to, že mnoho lidí například jablka pořádně nepodrtí,“ poznamenal Feber.

V pálenicích se občas objeví netradiční zakázka. Někdy je výsledek obtížně pitelný, jindy přinejmenším zajímavý. „Letos jsem poprvé za jedenáct let pálil pravé trnky, to bylo výborné,“ přiblížil Škorvan z Radkova. Občas se podle něj objeví například šípky nebo bezinky. „Například šípkovice, když se povede, tak je skvělá a krásně voní.“