„Určitě to není důvod k nějaké oslavě. Je to jen fajn vzpomínka na něco, co se povedlo. Hlavně, že to tehdy všichni z expedice přežili,“ říká 62letý Sulovský, který stále stoupá na vrcholy – o něco nižší, byť na horolezectví kvůli působení v Senátu už nemá tolik času.
Co si při vzpomínání na Everest nejčastěji vybavíte? Předpokládám, že asi 45 minut na vrcholu...
Těžko vypíchnout něco speciálně. Na začátku expedice jsem onemocněl, po osmi dnech braní antibiotik jsem se dal dohromady, pak aklimatizace, která vyšla, následoval průšvih v podobě vážného onemocnění kolegy Di Stefaniho ve výšce 8 350 metrů, tak jsme mu pomohli dolů. No, a pak bylo úžasné, že jsme byli po čtyřech dnech odpočinku ještě schopní Everest vylézt.
Označení první Čech na Everestu musí být docela příjemné.
To jistě. Everest není jen hora, je to pojem. Určitě mi hodně pomohl. Stal jsem se známějším a díky tomu jsem mohl organizovat několik expedic a vždycky sehnat nějaké finance i pro další horolezce.
Fungovalo to stejně i v posledních letech v politice?
V regionu asi lidé vědí, kdo jsem, ale v Senátu je to jedno. Tam je důležité, jak kdo hlasuje a jedná. Jsou tam lidé, z nichž mnozí mají za sebou nějaký příběh.
Zdolání Everestu je jistě vaším nejznámějším výstupem, ale považujete to i sportovně za nejlepší výkon?
Dalo by se říci, že ano. Díky tomu, že to bylo takovým lehkým alpským stylem a výjimečnou trasou, tak ano. Zdolal jsem více náročných hor, ale tohle byl asi nejlepší výkon.
Himálaje už jste definitivně opustil, nebo se chystáte na návrat?
Himálaje zaberou nejméně dva měsíce, a na to teď čas nemám. Když chcete do opravdu vysokých hor, tak musíte mít čas na transport, aklimatizaci a další. Takže nyní mířím do méně náročných oblastí. Ale nevylučuji, že se do Himálají vrátím, ovšem spíše z nostalgie, vždyť jsem tam byl už asi třicetkrát.
Vadí vám, že se z putování na Everest, byť mnohem snadnější cestou, než jste stoupal vy, stala docela masová záležitost?
Tak po ekonomické krizi už to tak masové není. Navíc těžko odsuzovat horské vůdcovství. Existuje dlouho v Alpách, tak nelze tvrdit, že zrovna v Himálajích je to špatně. Mnoho lidí chce do vysokých hor, mají prachy, mohou si koupit, co chtějí. Jako si koupí Mount Blanc, tak si koupí výstup na Everest s horskými vůdci.
