Soud v pátek Veličkovi zároveň nařídil zaplatit 1,1 milionu korun pozůstalým. Velička se na místě odvolal, státní zástupce si ponechal lhůtu na odvolání.
Za vraždu mu hrozilo patnáct až dvacet let vězení, případně výjimečný trest. Přitěžující okolností bylo to, že už v minulosti strávil ve vězení několik let, nikdy to však nebylo za násilí, ale za majetkové trestné činy a neplacení výživného. K nižšímu trestu určitě nenapomohlo ani to, že se k vraždě nepřiznal.
Vražda na Krnovsku |
Pětačtyřicetiletý Velička tvrdil, že vraždil pan Zdeněk - tajemná osoba, o níž nedokázal říct nic bližšího.
„Když jsem přijel do Louček, tak jsem na autobusové zastávce potkal muže. Říkal, že se jmenuje Zdeněk, jinak ho neznám, a pozval mě k němu domů.“
Zdeňka na portrétu nikdo nepoznal
Když prý po několika dnech Velička přišel, za oním Zdeňkem leželo cosi zabaleného do přikrývek. Velička se tak dozvěděl, že muže překvapila nějaká žena a on ji ubodal. „Řekl jsem, že s tím nechci mít společného a pak odešel,“ popsal.
Velička dokonce vyšetřovatelům namaloval Zdeňkův portrét, který soudce označil za malířsky velmi zdařilý. Ale nikdo ze starousedlíků z kresby nikoho konkrétního nepoznal.
Jak vyšetřovatelé, tak i státní zástupce měli o Veličkově vině jasno. Podle nich se loni 25. března vkradl do neobývaného domku. Třetí den přišla důchodkyně vyvětrat. V domku nebydlela, ale starala se o něj.
Co také od soudce zazněloObávám se, aby vyměřená částka za nemajetkovou újmu příbuzným nebyla jen formální. Pan obžalovaný je totiž nemakačenko. Když byl u příbuzných, živili ho, využíval jejich internet, ale on ničím nepřispěl. Pan Velička se ani nepokusil najít si práci, ani nebyl hlášen na úřadu práce. Má parazitní způsob života. |
Velička podle obžaloby zaútočil nalezeným loveckým nožem. Po třech ranách do krku žena vykrvácela, napadená několik minut bezmocně polykala krev, než upadla do bezvědomí.
Argument vyvrátili meteorologové
Tělo pak Velička odtáhl do kuchyně. Vzal mobil a několik stokorun, v domku ještě přespal. Ráno ho zapálil a ještě požár nahlásil na linku 112. Pak pomáhal při hašení a zajímal se, co se vlastně v místě stalo.
Neušel však pozornosti vyšetřovatelů. Nejdříve se přiznal, pak však vypovídat odmítl a přišel s historkou o Zdeňkovi. „Lze říci, že onen Zdeněk je sám pan Karel Velička,“ konstatoval soudce a přidal několik argumentů.
Velička tvrdil, že se s ním seznámil na autobusové zastávce, když se oba schovali před deštěm. Jenže soud si u meteorologů zjistil, že v uvedený čas v Krnově vůbec nepršelo.
„Poněkud nelogické se jevilo například i to, aby onen Zdeněk neznámému člověku přiznal vraždu a líčil, že ženu, jejíž tělo leží zabalené za nimi, třikrát bodl do krku,“ řekl soudce.
