Polka Justyna Samiecová žije se svou rodinou v Cieszyně. Ona i její český manžel mají za hranicemi práci i část příbuzenstva. „S rodinou jsme se neviděli už přes měsíc,“ říká matka osmiměsíčního syna.
Profese překladatelky umožňuje Samiecové pracovat z domu, home office si zařídil i její manžel. Nicméně kromě rodiny žena postrádá i zázemí, které nacházela na české straně. „Mám omezený přístup k poště, k účetní. Syn se nedostane ke své pediatričce. Uzavření hranic nám činí potíže,“ popisuje.
Do Česka by rodinu Justyny Samiecové vzhledem k občanství syna a manžela zřejmě pustili.
„Ale s největší pravděpodobností bychom se pak ocitli v karanténě. Což nic neřeší. A při návratu do Polska by na nás karanténu pro změnu uvalili Poláci,“ míní žena, která se musí řídit tamními nařízeními vlády.
Přála by si, aby se hranice co nejdříve zcela otevřely, nebo se alespoň zmírnily podmínky pro jejich překročení.
Tento moment vyhlíží i podnikatel z Českého Těšína. Jednatel firmy zabývající se vybavením sportovních hal i venkovních hřišť kvůli uzavření hranic postrádá pracovní sílu z Polska.
„Veškeré sportovní vybavení a podlahy bereme z Polska. Zboží sice přes hranice dostaneme, ale zároveň odtamtud jezdilo i pár chlapů, kteří to byli schopni namontovat. A to je nyní problém,“ líčí aktuální starosti muž, který si nepřál být jmenován.
Parta vyškolených pracovníků chybí zejména u velkých zakázek na kompletní vybavení haly. „Nahradit je někým z Česka není snadné. Jde o náročnou práci, není jednoduché například někoho naučit kotvit veškerá pouzdra a koše ve výšce sedmi metrů. Navíc kluky z Polska už známe a máme k nim důvěru,“ podotkl jednatel.
Oceňuje, že klienti chápou situaci a tolik na něj netlačí s termíny. „Ale jestli neotevřou hranice pro náš byznys do začátku května, tak nám to může způsobit problémy,“ dodal.
Služby byly na zahraniční klientelu zvyklé
Podobných příběhů z obou stran příhraničí bude celá řada. To koneckonců potvrzuje starostka Cieszyna Gabriela Staszkiewicz.
„Hodně našich občanů pracuje na české straně a naopak. Problém se nedotýká jen podnikatelů, ale i zaměstnanců, kteří si vydělávají v českých firmách. Jde zejména o pracovníky oceláren, dolů, výrobních závodů, ale i malých lokálních firem. Jde o tisíce lidí z regionu,“ podotkla.
Staszkiewicz připomíná, že Těšíny před uzavřením hranic fungovaly jako jedno město a že opatření narušilo i běžný život. „Vzájemně jsme se doplňovali, scházeli během společných událostí, nákupů, procházek či společenských setkání,“ dodala starostka.
Podle starostky Českého Těšína by dlouhodobým uzavřením hranic trpěla řada odvětví, například gastroslužby. „Ty jsou odkázány na zahraniční klientelu. Tedy na naprosto běžnou situaci, kdy Čech jde do Polska a naopak Polák jde ochutnat něco typicky českého,“ popisuje Gabriela Hřebačková.
Aby město svým obyvatelům alespoň částečně ulevilo, přistoupilo k odložení plateb za odpad a poplatek za psy s datem splatnosti do 30. června. „Tolerovat úhradu budeme do konce srpna s tím, že samozřejmě nebude vyměřována žádná sankce,“ informovala Hřebačková.
Zástupci města zároveň diskutovali o úlevách na nájmech. „A bezpochyby dojde ke snížení nájmu v nebytových prostorách města,“ podotkla starostka.
Obě ženy vládnoucí dvojměstí, které rozděluje řeka Olše, se shodují, že je potěšila iniciativa mladých lidí z obou Těšínů. Poláci nejprve iniciovali zavěšení bannerů s tesklivými vzkazy, na kterých stálo například „Stýská se mi po tobě, Čechu!“
Češi zareagovali nápadem na společnou píseň Dva břehy. „Jsem ráda, že v tak těžké době vznikají tak úžasné věci. Byť jen vzdáleně, říkáme si, jak jsme pro sebe navzájem důležití. Cítíme, jak silné vztahy jsme vybudovali během posledních pár let a jak umělá je teď pro nás tato hranice,“ dodala starostka Cieszyna.
Píseň o virem rozdělených Těšínech
