S ministerstvem zdravotnictví se nyní tyto společnosti, za podpory Krajské hospodářské komory, přou o to, aby jim stát testování zaměstnanců refundoval.
Opírají se při tom o slib někdejšího ministra zdravotnictví Romana Prymuly, který v červenci loňského roku proplácení testů zahraničních pracovníků slíbil.
K tomu ale nedošlo, zdravotní pojišťovny odmítly testy proplácet. Spor se státem dospěl až k předžalobní výzvě vůči pojišťovnám podané některými firmami a zasláním žádosti ministrovi průmyslu a obchodu, aby firmám s vyjednáváním pomohl.
„V dopise tehdejšího ministra zdravotnictví se píše, že se testy budou platit ze zdravotního pojištění. Tak firmy vzaly faktury za pojištění, poslaly je zdravotním pojišťovnám. Ty je ale odmítly proplácet,“ popsal začátek problému René Kolek, místopředseda představenstva Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje.
„Pro firmy jsou přitom pendleři potřební pro udržení výroby. Rozhodnutí byla tehdy činěna ve velkém spěchu, nebyly vytvořeny jasné podmínky. Paradoxem přitom je, že kdyby si zaměstnanci firem požádali o otestování prostřednictvím svých lékařů, pojišťovny by testy asi proplatily. I proto chceme, aby zde možnost proplacení testů pendlerů byla.“
Vycházejí ze zákona, hájí pojišťovny ministerstvo
Ministerstvo zdravotnictví ale zdravotní pojišťovny hájí. Testy podle něj nemohou proplácet ze zákona.
„Prostředky veřejného zdravotního pojištění je možné využít na úhradu zachování či zlepšení zdravotního stavu pojištěnce, případně na širokou protiepidemickou ochranu obyvatelstva. Nelze z nich ovšem hradit zdravotní služby, které sledují ekonomický zájem podniku. K tomu je nutné případně využít jiných prostředků podpory,“ vysvětlila Barbora Peterová, mluvčí ministerstva zdravotnictví. „Testy lze hradit jen v případě, kdy je nakáže například krajská hygienická stanice.“
K čemuž v tomto případě nedošlo. „Nikdo nám nevysvětlil, proč by měl mít pracovník z Polska, přijíždějící z tři kilometry vzdálené polské obce, pro výkon svého zaměstnání povinnost negativního testu, když ji neměl český pracovník dojíždějící třeba z dvacet kilometrů vzdáleného města, a to v době, kdy v Polsku byla epidemiologická situace lepší než v některých okresech našeho kraje,“ přibližuje důvody, proč firmy chtějí testy zahraničních zaměstnanců proplácet, Petr Mitura, výkonný ředitel skupiny BR Group.
Dodal, že testování zahraničních zaměstnanců tehdy Krajská hygienická stanice Ostrava uložením této povinnosti pendlerům v podstatě nařídila. „V takto složité době musí stát a jeho instituce každé omezující opatření pečlivě vážit, vyhodnotit jeho dopady a teprve poté ho přijmout. V tomto případě se tak nestalo.“
Jednou z firem, kterým pojišťovny testování proplatily, byla společnost OKD. „Pojišťovny nám hradily testování v květnu, po kterém byla těžba na několik týdnů přerušena, další testování si už hradíme sami,“ konstatovala mluvčí OKD Naďa Chattová.
Podle Reného Kolka je v současnosti důležité, aby firmy testování zaměstnanců zbytečně nezatěžovalo. „Jde nám hlavně o to, aby byla vytvořena metodika náhrad v takových případech. Proto jsme se obrátili na ministerstvo průmyslu a obchodu, aby vytvořilo program nebo dotační titul, ze kterého by tyto testy šlo hradit,“ dodal Kolek.
