Testy žákůProjekt se týká žáků 5. a 9. tříd základních škol a jejich vrstevníků na gymnáziích. Zaměřuje se na češtinu, matematiku, cizí jazyky a přírodní vědy. Má sloužit jako zpětná vazba školám, aby ze srovnání s ostatními věděly, co mají zlepšit. Testuje se každý rok, i v příštím roce projekt pokračuje. |
Ve škole to více baví páťáky než deváťáky. Páťáci jsou také mnohem aktivnější v kroužcích a ochotněji pomáhají doma. A bez ohledu na věk děti na základních školách samy sebe velmi podceňují. I to ukázalo testování dětí v pátých a devátých třídách.
Už třetím rokem je z češtiny, matematiky i dalších znalostí prozkoušelo občanské sdružení Společnost pro kvalitu školy. Jednotlivé školy se na testování hlásí dobrovolně, aby věděly, co zlepšit. Z Moravskoslezského kraje se testů každý rok účastní desítky tříd.
"V průběhu testování je vidět výrazné zlepšení Moravskoslezského kraje," hodnotí autor projektu a ředitel Společnosti pro kvalitu školy Martin Malčík, který zároveň působí na Pedagogické fakultě Ostravské univerzity. Po Plzeňském kraji severní Morava a Slezsko vykazují druhé nejvýraznější zlepšení.
Rozdíly mezi gymnazisty a školáky? Nejvíc v matematice
Páťáci z kraje jsou nejúspěšnější v přírodních vědách, kde je kraj na pátém ze čtrnácti míst. Největší problémy jim dělá čeština, v té jsou až desátí v pořadí. Deváťákům z kraje nejde fyzika, v níž obsadili předposlední třinácté místo. Vyhovují jim cizí jazyky, čeština a matematika, kde jsou shodně mezi kraji sedmí.
Poměrně velké jsou obecně rozdíly mezi gymnazisty a školáky, nejvíce v matematice. Statistika odhalila i přímou souvislost mezi výsledky školy a počty dětí odcházejících na víceletá gymnázia.
"Tam, odkud odcházejí ti nejlepší, klesnou průměrné výsledky třídy a celé školy. Je to dobře i špatně. Nadané děti získají, ale ty, co zůstanou, mohou upadnout do průměru," varuje Malčík. To, co se učí, považují za důležité častěji páťáci. Stejně tak je učení víc baví. A jsou aktivnější.
"Třiačtyřicet procent páťáků má ve volném čase další mimoškolní aktivity. Deváťáků chodí do kroužků třetina," říká Malčík. Mladší děti také ochotněji pomáhají doma rodičům.
Na konci testování měly děti tipnout, jak uspěly. Většina z nich se překvapivě velmi podhodnocovala. Tipovaly v průměru o patnáct až dvacet procent horší výkon.
Školy podle výsledků upravují výuku a odstraňují nedostatky. "V praxi to vypadá tak, že se sejde předmětová komise a podle potřeby upraví osnovy na další rok," říká například Magda Konetzná z Gymnázia Bohumín.
