Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžební gigant OKD chce v Beskydech znovu pod zem, prozkoumat zásoby

  13:45aktualizováno  13:45
Důlní společnost OKD chce u Frenštátu přibližně 900 metrů pod zemí vybudovat chodbu navazující na stejnojmenný, nikdy nezprovozněný důl. Firma zde hodlá prozkoumat zásoby uhlí a plynu. Starostové beskydských obcí však protestují, průzkumnou ražbu totiž považují za opravdové znovuotevření dolu.
Těžní věže Dolu Frenštát.

Těžní věže Dolu Frenštát. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Je tomu sedm let, co těžební společnost OKD usilovala o povolení průzkumné ražby na Frenštátsku. Plán tehdy vyburcoval 23 tisíc lidí k podepsání petice za zrušení a zasypání dolu. Nyní vládne bojová nálada znovu.

Průzkumná ražba je totiž podle starostů i obyvatel beskydských obcí ve skutečnosti opravdovým otevřením dolu Frenštát. "Nechceme, aby se tady těžilo, takže ani s nějakým průzkumem nesouhlasíme. Ať důl zasypou a bude," zlobí se například muž, který bydlí poblíž dolu.

Reaguje na plán, který tento týden zveřejnila OKD: Zhruba 900 metrů pod zemí chce vybudovat přibližně tisíc metrů dlouhou průzkumnou chodbu, která bude navazovat na v minulosti již vybudovaná důlní díla.

Těžaři: Je to naše odpovědnost vůči akcionářům i státu

"Abychom mohli odpovědně jednat o budoucnosti dolu, potřebujeme znát objektivní údaje a ne 30 let staré odhady. Je to naše odpovědnost vůči našim akcionářům, kteří financují nákladný konzervační režim, a také směrem ke státu, kterému toto ložisko patří," oznámil generální ředitel a předseda představenstva OKD Klaus Dieter Beck.

Důl Frenštát

Budování dolu Frenštát bylo zahájeno v roce 1981. Důl nebyl nikdy zprovozněn pro těžbu. Skládá se ze dvou jam - jáma číslo 4 má hloubku 943 metrů a jáma číslo 5 má hloubku 1 088 metrů. Obě jámy jsou spojené na úrovni hloubky 590 metrů.

Zdroj: OKD

Dodává, že v souvislosti s průzkumem neplánuje budování nových staveb ani hloubení jam. Odpad z budování chodby chce odvážet na odval Dolu Paskov.

"Předpokládaná frekvence průjezdu je pět nákladních automobilů za den," říká Beck. Slibuje přitom, že práce jinak nebudou mít žádný dopad na povrch a lidé žijící v okolí je nijak nepocítí.

S tím starostové nesouhlasí. "Toto tvrzení jasně vyvrací odborné posudky a studie předních odborníků na geomorfologii v čele s profesorem Jaromírem Demkem," říká starosta Trojanovic a předseda Sdružení měst a obcí na ochranu beskydského regionu Jiří Novotný.

"S těžbou v tak citlivém území u nás nemá nikdo zkušenosti"

Právě profesor Demek poukazuje na rizika, která s sebou těžba ve zdejším prostoru nese. "Flyšové skalní horniny v dobývacím prostoru Trojanovice jsou nakypřené, postižené četnými svahovými deformacemi a existují vědecké doklady, že se nacházejí v nerovnovážném stavu. I malý zásah do horninového masivu tak může mít velké a neočekávané důsledky," poukázal expert.

"OKD ani nikdo v České republice nemá zkušenosti s těžbou v tak citlivém území, jako je geologicky mladé karpatské pohoří. Již při hloubení šachet se projevily problémy se zbytkovým napětím na násuvných plochách, které vedly k poškození a deformaci šachty," upozornil Demek.

OKD ujišťuje: S těžbou aktuálně nepočítáme...

Zda nebudou mít průzkumné práce negativní vliv na životní prostředí v okolí dolu, chce OKD nejdřív ověřit. Nechala si proto zpracovat dokumentaci o jejích dopadech.

Samotný průzkum má pak schvalovat báňský úřad v Ostravě. Průzkum včetně přípravy a závěrečného vyhodnocení by měl trvat přibližně čtyři roky. OKD tvrdí, že jím chce zpřesnit a doplnit informace o rozsahu a kvalitě zásob uhlí a plynu, o jejich uložení a geologických podmínkách v dole. Konzervační režim ji stojí 60 milionů korun ročně.

"A to aniž by bylo zřejmé, za jakých podmínek by bylo ložisko vůbec vytěžitelné," poukazuje Klaus Dieter Beck. Zároveň přitom říká, že s těžbou aktuálně nepočítá.

...energetická koncepce státu však ano

Starostové jsou ale přesvědčení, že se OKD snaží průzkumem otevřít cestu k budoucí těžbě. Nahrávají jim k tomu i informace z pracovní verze státní energetické koncepce, která unikla do médií před dvěma týdny. Píše se v ní, že "v neposlední řadě se předpokládá, cca po roce 2030, využití ložiska černého uhlí v lokalitě Frenštát k možné výrobě elektrické energie a tepla pro Moravskoslezský region".

Zhruba v té době totiž OKD pravděpodobně dojdou zásoby kvalitního koksovatelného uhlí. "Pokud nebude zahájena těžba v další lokalitě, bude se muset uhlí dovážet z Polska, USA a dalších zemí, což se prodraží odběratelům," míní analytik České spořitelny Petr Bártek.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Martin Dědic u Krajského soudu v Ostravě (14. února 2017).
Kauza Dědic se Ostravě může prodražit. Hrozí, že bude muset vrátit dotace

Hrozbě, že bude muset Evropské unii vrátit stamiliony, čelí Ostrava. Jde o dotace, které získal její dopravní podnik na rekonstrukci 23 tramvají T3 a nákup...  celý článek

Zábavní parky - TNI Group. Takhle nějak to mohlo v Bílovci vypadat.
V Bílovci chtějí mít klid. Zastupitelé zamítli plán na velký zábavní park

Obří hala se zábavními atrakcemi pro rodiny s dětmi za 400 milionů korun v Bílovci na Novojičínsku nebude. Rozhodli o tom zastupitelé, kteří odmítli podpořit...  celý článek

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.