Domkaři a jejich kotle lidem začali vadit. Hlídají proto tmavost kouře, který jim z komínů odchází. (Ilustrační snímek)

Domkaři a jejich kotle lidem začali vadit. Hlídají proto tmavost kouře, který jim z komínů odchází. (Ilustrační snímek) | foto: AP

Čmoud z komínů už lidé netolerují. Na internet posílají fotky domků

  • 10
Lidem v Moravskoslezském kraji začal vadit černý kouř vycházející z komínů rodinných domků. Po stovkách se proto zapojují do projektu Emise a plní internet snímky čmoudících komínů. Například Opava na jejich základě začala s kontrolami.

Projekt Emise vymysleli studenti Slezského gymnázia a jeho součástí je kromě hlídek studentů-emisních komisařů také možnost ohlásit domkaře, kteří pravidelně znečišťují ovzduší.

Vliv lokálních topenišť

V Moravskoslezském kraji je necelých 56 tisíc topenišť na tuhá paliva, jde o nejvyšší hustotu v republice.

Na rozdíl od průmyslových zdrojů domácí komíny vypouštějí škodliviny v malé výšce nad terénem, přímo "pod nos".

Jeden komín vyprodukuje až 250 kilogramů prachu ročně. Dále také jedovaté polyaromáty, oxid siřičitý, dioxiny či těžké kovy.

Snímky domků a další informace lidé vhazují do sběrných boxů v úřednickém areálu na Krnovské a na Hlásce. Nebo posílají e-mailem. Na webu města se tak už sešla pěkná série opavských čmoudilů. Napříč celým městem - od Englišovy a Tolstého přes Sadovou, Vrchní, Vojanovu a Ruskou ulici až po Starou silnici.

Žádný z domkařů vyvěšených na webu zatím nereagoval a nežádal stažení "svého" snímku. Všichni jsou však v hledáčku radnice.

"Jezdíme a sledujeme. Celý měsíc a půl domkaře postupně kontrolujeme," informovala vedoucí opavského odboru životního prostředí Marie Vavrečková.

Upozornila, že v některých nafocených případech magistrát nezjistil, že by domkař topil neekologicky. "Naměříme tmavý dým, ale když se po půl hodině vrátíme, dým je v pořádku. Kontrolu ze zákona musíme opakovat, protože se může stát, že domkař právě zatápí, a proto má tmavší dým," upřesnila Vavrečková s tím, že letošní zima je z hlediska topení příznivá.

Přesto upozorňuje, že kontroly budou pokračovat. "Prokázat překračování limitu a dostat se k situaci, kdy je možné uložit pokutu, je obtížné. Ale výjezdy budou pokračovat," dodala.

Na webu už visí 450 čmoudilů

Čmoudící domkaře mohou čekat varování. "Pošleme jim adresně výzvu i s potřebnými informacemi," sdělil náměstek primátora Dalibor Halátek. Radnice tím ale chce také informovat a motivovat. Aby lidé věděli, jak topit ekologicky a že tím mohou i ušetřit. Se stejnými informacemi je navštěvují i emisní komisaři.

Čmoudící sousedé však nevadí jen lidem v Opavě. V celém kraji se strhla spontánní kampaň proti neohleduplným topičům. Internetovou aplikaci ostravské obecně prospěšné společnosti Čisté nebe už zaplnily stovky fotek.

"Momentálně na webu Čistý komín visí na 450 snímků. Je vidět, že lidé je vnímají jako problém, přibývá jich opravdu hodně," uvedla manažerka Čistého nebe Kamila Plocková s tím, že mobilní aplikace, díky které je možné snímky posílat, už hlásí na tisíc pět set stažení. Za dva měsíce existence.

Čísla z krajského úřadu ukazují, že i sami domkaři s kotlem na pevná paliva mají snahu něco změnit. Za pouhých sedm týdnů od vyhlášení páté výzvy kotlíkové dotace je vyčerpáno už 45 milionů.

Tmavý kouř vadí nejvíce lidem na malých obcích

"K úternímu datu 18. února si lidé podali 987 žádostí o kotlíkovou dotaci. Jsou tak vyčerpány zhruba tři čtvrtiny z alokovaných šedesáti milionů. To je poměrně hodně," potvrdila mluvčí krajského úřadu Petra Špornová.

V minulé výzvě byla stejná částka rozebraná během necelých tří měsíců. Bez momentálně neukončené výzvy už na kotlíkové dotace padlo během prvních čtyř výzev 160 milionů. Znamenají zhruba tři a půl tisíce nových kotlů pro majitele lokálních topenišť v kraji.

Ovzduší znečištěné domácími kotly vadí především lidem na vesnicích a v menších městech. Potvrzuje to například množství snímků na webu Čistý komín.

"Je vidět, že obyvatele menších obcí problém domácích topenišť trápí," konstatovala manažerka Plocková.

Ještě loni v půlce roku přitom sociologická analýza PPM Factum, kterou si zadalo ministerstvo životního prostředí, ukázala, že lidé v kraji nevidí domácí kotle jako problém.

"V Moravskoslezském kraji znečišťování ovzduší ze strany domácností není vnímáno jako tak vážný problém, jako je to v případě ostatních zdrojů. Jen 32 procent lidí to považuje za zásadní problém. Znečišťování ze strany průmyslu za vážný problém považuje celých 73 procent obyvatel," uvedl tehdy ředitel PPM Factum Jan Herzmann. I on doporučil spíše osvětu a ekonomickou stimulaci.