Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Děti nevědí, kam po základní škole. Firmy mají naopak jasno

  16:55aktualizováno  16:55
„Gympl ne, díky,“ odmítala s úsměvem matka čtrnáctiletého chlapce nabídku jednoho z gymnázií, které se spolu s dalšími školami představilo na středečním Beskydském trhu vzdělávání.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

„Nemá na to známky, určitě by se jen trápil,“ vysvětlila o chvíli později. „Půjde na řemeslo, šikovný je dost,“ dodal stejně přesvědčivě otec. Chlapec zatím mlčky stál mezi rodiči. O zaměření své budoucí školy neměl příliš jasno, stejně jako většina dětí, jež na trh zavítaly.

„Ještě nejsem rozhodnutý, na jakou školu bych chtěl jít. Přišel jsem se hlavně podívat, abych měl přehled. Mám však ještě čas, jsem teprve v osmé třídě,“ říká třináctiletý Honza Křižánek z Třince. „Uvažuji ale o policejní akademii, to by mě i bavilo.“

„Obory, které tady školy nabízejí, jsou zajímavé. Některé jsou ale hodně těžké, třeba ty ajťácké. Mám známé, kteří na základce dostávali samé jedničky, ale i tak tam měli problémy,“ přidal se čtrnáctiletý Šimon Rusz ze stejné školy.

Nabídky od firem přicházejí už v průběhu studia

„Často k našemu stánku chodí děti, které už vědí, o čem studium u nás je, třeba od starších spolužáků,“ popisuje Ivana Andrýsková ze Střední průmyslové školy chemické akademika Heyrovského v Ostravě. „Navíc jim nabízíme možnost stát se na zkoušku na jeden den naším studentem. To míváme plno a musíme děti i odmítat,“ přibližuje zájem o studium.

„Navíc mají naši studenti téměř jistotu, že neskončí na úřadu práce. Ti, kteří nepokračují na vysokou školu, mají totiž často už v průběhu studia nabídky od firem, aby u nich nastoupili.“

Mnohdy ani rodiče neměli zcela jasnou představu o tom, jakým směrem by se mohlo další vzdělání jejich potomka ubírat. „Pedagogické lyceum, to bys pak mohl učit,“ postrkovala možná až trochu násilně jedna z matek svého syna.

Zástupci některých škol však nehráli vždy úplně fér. „Milá paní, k nám chodí třeba i kadeřnice, které už jejich práce nebaví. Učí se programovat v javě a v céčku, baví je to a jsou v tom velice dobré,“ tvrdil učitel jedné školy mamince, jež se sháněla po možnostech pro svou dceru.

„Chceme děti přesvědčit ke studiu technických oborů“

„Máte něco pro holky?“ ptal se zase jeden z otců. „Všechno je pro holky,“ bez váhání odpověděl učitel stavební průmyslovky.

O žáky devátých tříd ale neměli zájem pouze zástupci středních škol, ale také jejich případní budoucí zaměstnavatelé.

„Potřebujeme oslovit už děti v osmé a deváté třídě. Tedy v okamžiku, kdy se rozhodují o volbě budoucího povolání. Máme už nyní problém sehnat zaměstnance s technickým vzděláním, a tak si je potřebujeme připravovat do budoucna,“ sdělila Kateřina Radečková, personální ředitelka společnosti Pro North Czech z Třince.

„Potřebujeme absolventy oboru gumárenství, ale ten se tady už nevyučuje, takže bereme manuálně zručné lidi a na vlastní náklady si je necháváme školit v Belgii. A to není levné. Jinak to však už dnes asi nejde. Proto jsme tady. Abychom děti přesvědčili ke studiu technických oborů.“

„Ne všichni absolventi umí anglicky, je to ostuda“

Nejen s nedostatkem technicky vzdělaných absolventů, ale také s jejich nedostatečnou jazykovou připraveností se potýkají firmy v kraji. O možnostech, jak to zlepšit, proto jednali v rámci kulatého stolu pořádaného Agenturou pro regionální rozvoj.

„Abychom vůbec mohli někoho přijmout, musíme stále snižovat laťku v oblasti jazykové vybavenosti,“ shrnul stesky zaměstnavatelů Luboš Tejkl ze společnosti Tieto. „Některé zaměstnance vůbec nemůžeme dát do mezinárodních týmů, nedomluvili by se.“

Problémy absolventů se znalostí cizích jazyků přiznávají také zástupci škol. „Zjišťujeme, že ne všichni naši absolventi umí anglicky. Je to ostuda, kterou musíme rychle změnit,“ přiznal Jan Lata, rektor Ostravské univerzity. „Je třeba klást důraz například na pobyt studentů v zahraničí.“

Pro mnohé zaměstnavatele je přitom znalost alespoň jednoho cizího jazyka základním požadavkem pro přijetí nového pracovníka. „Například v našem oddělení výzkumu a vývoje, které působí v Novém Jičíně a v Ostravě, by se bez angličtiny nedomluvili,“ řekla Zuzana Vitamvásová ze společnosti Varroc Lighting Systems. Problémy se však netýkají jen angličtiny. „Nejsou tady jen firmy z anglicky mluvících zemí, jsou tady i společnosti německé, italské, korejské a další,“ přibližuje situaci Petra Chovanioková z Agentury pro regionální rozvoj.

Jazyková vybavenost pak není důležitá jen pro absolventy, ale i pro obyvatele kraje. „Když se investor rozhoduje, do jaké země půjde, je jedním z důležitých faktů i znalost jazyků v daném území,“ vysvětlil Kamil Blažek, předseda Sdružení pro zahraniční investice. (sta)





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Vizualizace stadionu Bazaly po plánované přestavbě.
Za 200 milionů Ostrava přestaví Bazaly pro mladé talentované fotbalisty

Jediné krajské město, v němž není fotbalová akademie, je Ostrava. Má ji mít v roce 2019 na Bazalech. Přestavba legendárního stadionu, který nevyhovuje...  celý článek

Tatra 600 Tatraplan
První prototypy Tatraplanu byly fiaskem. Musel pomoci vězněný Ledwinka

První poválečný aerodynamický osobní automobil z Kopřivnice se měl jmenovat Autoplan. Za jeho úspěšným dotažením do stavu vhodného pro sériovou výrobu stál i...  celý článek

Martin Dědic u Krajského soudu v Ostravě (14. února 2017).
Kauza Dědic se Ostravě může prodražit. Hrozí, že bude muset vrátit dotace

Hrozbě, že bude muset Evropské unii vrátit stamiliony, čelí Ostrava. Jde o dotace, které získal její dopravní podnik na rekonstrukci 23 tramvají T3 a nákup...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.