Hradní věž Trúba ve Štramberku.

Hradní věž Trúba ve Štramberku. | foto: Archiv

Trúba není jen rozhledna na věži, říká hradní pán

  • 0
Štramberská Trúba a zámek v Kuníně na Novojičínsku se hned na začátku turistické sezóny mohou pochlubit úspěchem. V anketě iDNES.cz a MF DNES O nejhezčí památku jsou už v republikovém finále, v klání dvaceti památek celé Moravy a Slezska je předstihl jen hrad Buchlov.

Podle štramberského hradního pána Tomáše Harabiše se Trúba nemůže měřit v kráse s věhlasnějšími sídly. "Ale anketu vnímám spíše jako zrcadlo naší vstřícnosti vůči veřejnosti. Vždyť Trúba je otevřena 365 dní v roce," uvedl Harabiš.

Volte nejhezčí památku České republiky ZDE

Trúba i letos zopakuje promítání filmů přímo pod věží a hudební večery. "Máme otevřené pódium a volné přístupné hudební nástroje, takže vznikají nejrůznější lidové hudební formace," řekl Harabiš.

Trúba získala typickou střechu až na začátku 20. století..

Trúba nad štramberským náměstím - pohled, který se neomrzí.

Nově se v přízemí věže objeví expozice, která se každý rok tématicky obmění. "Letos výstava ponese titul Cesta do paměti Trúby. Na ochozu věže se objeví pohledy s pojmenováním všeho, co mohou turisté z věže vidět," přiblížil Harabiš a rozhodně odmítl, že by Trúba byla pouhou hradní rozhlednou. "Pořádáme tady sympozium kovářů a nově i řezbářů, i pod věží se pořád něco děje," argumentoval.

Štramberská trúba v první polovině 19. století.

Trúba patří k symbolům Štramberka, kterému se přezdívá Moravský Betlém. Město proslulo také chaloupkami ze dřeva, jeskyní Šipka, ve které byla nalezena čelist neandrtálského dítěte, nebo medovým pečivem Štramberské uši, které upomíná na někdejší nájezdy Tatarů.

Kastelán kunínského zámku Jaroslav Zezulčík postup do finále oslavil a považuje ho za jeden z největších úspěchů v novodobé historii barokní perly. Zámek v poslední době dvakrát přežil svou smrt. Nejprve několik desítek let socialistického opomíjení, až někdejší skvost, do kterého kdysi chodil do školy František Palacký nebo objevitel genetických zákonů Johann Gregor Mendel, připomínal ruinu. Od demolice zámek zachránil na konci devadesátých let převod na obec a státní i evropské dotace.

Barokní zámek v Kuníně.

Podruhé předloni v červnu, kdy zámek poničila blesková povodeň. Desítky obětavců pomáhalo památku zachránit a nyní už jen záměrně ponechané stopy vodního běsnění připomínají nedávnou hrůzu. "Už tehdy se ukázalo, kolik má zámek příznivců," uvedl Zezulčík. 

Zámek v Kuníně na konci 90. let připomínal spíše ruinu.

Interiéry vypadaly ještě před třinácti lety velmi beznadějně.

Zámkem se v červnu 2009 přehnala povodeň.

Na zámku se v květnu ve velké středověké bitvě střetnou desítky rytířů, kunínskou sbírku obohatí například renovovaná livrej arcibiskupa Bedřicha z Fürstenberka. Už na Den památek příští víkend připravil kastelán přednášku znalce baroka Jiřího Kroupy a poté v nedělí kastelánské prohlídky. "To se lidé dozví o zámku věci, které při běžných prohlídkách neuslyší," slíbil Zezulčík.