„Lidé by chtěli novou silnici, ale aby po ní nekráčeli turisté. Chtěli by parkoviště, ale bez cizích aut,“ tvrdí Petr Staňo, starosta Hrčavy na Frýdecko-Místecku.
„Přitom nám návštěvníci přinášejí peníze, plní penziony, restaurace. Co je však hlavní, a to si lidé neuvědomují, chodníky, parkoviště, osvětlení, stezky, to všechno jsme postavili díky turistům. Kdybychom žádosti o dotace psali jen pro Hrčavu s 250 obyvateli, shodili by nám je ze stolu. Rozhodující pro schválení podpory bylo, že k nám míří sto tisíc turistů ročně.“
„Není to tak dávno, co jsme přišli o milionovou dotaci na kompletní rekonstrukci silnice přes obec ve velmi špatném stavu. Několik obyvatel odmítlo pustit pár kousků pozemků. Teď tu cestu ‚látáme‘ z chudého obecního rozpočtu, aby vůbec byla v zimě sjízdná. Ta silnice přece neslouží jen turistům, ale i obyvatelům obce. Aby se k nim v zimě dostala sanitka, aby se ráno nemuseli cestou do práce brodit po pás ve sněhu,“ dodává Staňo.
Kvůli nesouhlasu obyvatel mu podle jeho slov „zůstalo v šuplíku“ několik projektů – například rekonstrukce historického opevnění Šance s novým valem a strážní věží. Opoziční zastupitelé kvůli tomu dokonce plánovali referendum.
„Úplně nám stačí turisté, kteří už do Hrčavy míří teď. Asi málokdo, kromě provozoven, touží jejich počet navyšovat. Z plochy, kde si kdysi kluci hráli fotbal, je parkoviště,“ zmiňuje senior z Hrčavy, který si nepřál uvést jméno.
Podnikatelé a ti druzí...
Také ve Štramberku na Novojičínsku musí vedení turisticky oblíbeného města opatrně vážit, co je vzhledem k počtu návštěvníků a akcí pro místní ještě schůdné a co už ne.
„Lidé jsou rozdělení na dvě skupiny. Ti, kteří podnikají, mají nějaké provozovny nebo zájmy v turistickém ruchu, by samozřejmě byli rádi, aby se toho dělo víc. Druzí si přejí klid. Proto jsme u nás zavedli klub podnikatelů. Scházíme se s nimi a jejich potřeby řešíme tak, aby byli spokojeni všichni obyvatelé,“ konstatuje starosta Štramberku David Plandor.
Ve městě třeba zregulovali počet velkých akcí, které se konají na náměstí. Nyní jich bývá asi pět ročně.
Vracejí podnikatelé Štramberku nějakým způsobem podporu od obce?
„Ti, kteří mají v pronájmu prostory města, do nich občas investují, ale těch, kteří takto přemýšlejí, je málo,“ zmiňuje Plandor s tím, že z obecního rozpočtu jde asi jen dvacet procent na investice do turistického ruchu.
Na to, že obec pomáhá podnikatelům, kteří profitují z turistického ruchu, si často stěžují v Bukovci na Frýdecko-Místecku.
„K čemu je nám lyžařský areál, hotel a další turistické atraktivity, když nemáme chodník a řešíme problémy s vodou?“ Takové jsou časté povzdechy místních obyvatel. „My z toho, že se pomáhá podnikatelům, nic nemáme. Nevím o tom, že by se podíleli finančně či jinak na rozvoji obce,“ říká místní obyvatelka.
„Turistický ruch přinesl práci desítkám lidí“
Nový strategický plán v Bukovci se proto soustředil především na technickou infrastrukturu, veřejná prostranství, parkoviště či na zlepšování stavu komunikací i mostů.
„Začali jsme ho plánovat spolu s obyvateli na besedách a veřejných jednáních,“ uvádí starostka Bukovce Monika Czepczorová s tím, že v obci slouží nejen turistům, ale i místním sjezdovka, inline stezka a cyklostezka, která zároveň nahradila chodník, a stezka k nejvýchodnějšímu bodu České republiky.
V Dolní Lomné díky turistickému ruchu vznikly dva lyžařské areály, opravilo se 17 rekreačních, ubytovacích, stravovacích a hotelových objektů a přibyly wellness služby. „To přineslo zaměstnání desítkám místních, kteří tak nemusí dojíždět za prací,“ poznamenala starostka Renata Pavlinová.
„Myslím si, že základní infrastrukturu a vybavenost máme v pořádku. Od chodníků po opravené silnice, nové zdroje vody, školy a domovní čističky odpadních vod. Pro turisty jsme postavili cyklostezku, naučné stezky, zemědělský dvorek, informační centrum, Lomňanské muzeum, kde mohou naši lidé nabízet i své domácí produkty,“ líčí starostka s tím, že při určování investičních priorit mají vždy přednost požadavky obyvatel.
