Zatímco většina obyvatel Moravskoslezského kraje si horko těžko vybaví alespoň pár projektů, na které šly evropské peníze, výsledky účtování ukazují, že dotace pomáhaly téměř ve všech oblastech života. V dopravě, školství, zdravotnictví i sociálních službách. A výrazně urychlily i likvidaci takzvaných brownfieldů v řadě obcí.
„Z mapy zchátralých a nevyužitých ploch i objektů v kraji zmizelo za posledních devět let 61 brownfieldů. S dotacemi ve výši 519 milionů korun se většina z nich proměnila v zeleň, rozvojové plochy, sportovní areály nebo parkoviště. Několik objektů, včetně kulturních památek, je opravených. Vyplývá to z vyhodnocení evropských investic do brownfieldů v letech 2007-2015,“ říká mluvčí Regionální rady Moravskoslezsko Pavel Sobek.
„Brownfieldy hyzdily především centra měst a obcí, některé z nich byly i nebezpečné. Proměna v zelené plochy, sportoviště nebo příprava ploch pro budoucí služby a podnikání je vítanou změnou. Těší mě, že se podařilo zachránit pět cenných kulturních památek, mezi nimi například Trojhalí Karolina nebo bývalou banku v Opavě, z níž je dnes Obecní dům,“ uvedla Kateřina Dostálová, ředitelka Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko.
Z bývalé banky je Obecní dům
V reprezentativní budově Obecního domu v Ostrožné ulici v centru Opavy dnes lidé místo bankovních služeb najdou kulturní program, kavárnu, výstavní prostory a salonek pro svatební obřady i jiné akce.
Kulturní a sportovní aktivity se odehrávají také v Trojhalí Karolina v centru Ostravy. Proměna zchátralých hal bývalé koksovny v bezpečné veřejné prostory se stala nejdražším z projektů revitalizovaných brownfieldů. Evropa přispěla sumou 150,5 milionu korun.
„Kdybychom nepočítali nákladné rekonstrukce kulturních památek, dotace na odstranění jednoho hektaru brownfieldu by činily průměrně sedm milionů,“ doplnila Dostálová s tím, že celkem se podařilo díky dotacím vyčistit téměř 34 hektarů zchátralých a nevyužitých ploch.
Brownfieldy mizely v celém kraji: na Opavsku 16, na Novojičínsku 14, na Bruntálsku 12, po 7 na FrýdeckoMístecku a Karvinsku a 5 projektů se uskutečnilo v okrese Ostrava.
Často si radnice dokázaly sehnat peníze z více zdrojů, aby zaplatily vše, co si naplánovaly. Podařilo se to například obci Skřipov na Opavsku, která se rozhodla zčásti zbourat a zčásti přestavět bývalou základní školu na pečovatelské byty.
„Proměna byla postupná. Investovali jsme vlastní peníze a podařilo se nám získat dotace z několika programů. Budovu jsme například zateplili díky dotaci z operačního programu Životní prostředí. Rekonstrukci jsme ale završili až letos, opět díky evropským dotacím,“ uvedl starosta Skřipova Radim Čech s tím, že se do nových prostor přestěhoval obecní úřad s archivem, obřadní i zasedací místností.
Nejvíc peněz šlo na dopravu
Nejvíc dotací spolykala doprava. Asi 4,2 miliardy, pětina celé částky z minulého programového období, přispěla k výstavbě a modernizaci silnic II. a III. třídy. Přibližně 3,7 miliardy získala veřejná doprava. „V kraji díky tomu jezdí 256 nových autobusů, trolejbusů, tramvají i vlaků. Vznikly nové dopravní terminály, zastávky, ale také kilometry cyklostezek,“ připomíná Michal Sobek.
Za další 3,4 miliardy korun dotací si řada měst a obcí opravila nebo pořídila nové prostory pro kulturu, společenské i volnočasové aktivity.
Evropská pomoc se projevila také ve školách, které se dočkaly 2,7 miliardy korun dotací na modernizaci.
A k lepšímu se změnily i sociální služby. Úřad Regionální rady zatím vyplatil 826 milionů na 96 projektů, jejichž cílem byl vznik nebo modernizace chráněného bydlení, azylových domů a dalších pobytových zařízení, která denně využívá v průměru 1 278 lidí s handicapem.
