Byli představiteli režimu, který stál za vězněním i vraždami mnoha nevinných lidí.
Přesto jména Jaromíra Matušky, Jaroslava Misky nebo třeba Aloise Gavlase dodnes stojí v názvech ulic sídliště Dubina.
To ale není zdaleka jediná část Ostravy, kde setrvala místa se jmény po někdejších hrdinech socialismu či jiných totalit. V Porubě byste třeba našli náměstí pojmenované po Václavu Vackovi, jenž byl do roku 1954 komunistickým primátorem Prahy, či ulice Karola Schmidkeho a Gustava Klimenta, kteří byli do začátku 50. let významnými komunistickými funkcionáři.
"Takové názvy ulic by měly zmizet," říká třeba sedmasedmdesátiletý Břetislav Maněk z Hrabůvky. Podle jeho názoru v Ostravě coby třetím největším městě v zemi chybí třeba ulice pojmenovaná po některém z mužů 28. října.
"Jméno bandity z Konga do názvu ulice nepatří"
"Nemáme v Ostravě ulici Švehlovu, Stříbrného, Soukupovu nebo Rašínovu. Máme jen krátkou ulici Šrobárovu v Hrabové," uvádí Ostravan, kterého asi nejvíc štve pojmenování jedné ze zábřežských ulic po někdejším africkém revolucionáři Patrici Lumumbovi.
"Jméno tohoto bandity z Konga do názvu ulice rozhodně nepatří," zvyšuje hlas Břetislav Maněk, který odmítá třeba i pojmenování ulice v centru Ostravy po jednom ze zakladatelů KSČ Bohumíru Šmeralovi.
"Po konci druhé světové války se v Ostravě odstoupilo od názvů jako Hitlerovo náměstí, Goebbelsova nebo Mussoliniho ulice. A teď názvy zastupující bývalý režim zůstávají. Chybí politická vůle k jejich změně," myslí si Břetislav Maněk a dodává, že na nutnost změny některých názvů už dřív upozornil třeba na jednání zastupitelů Ostravy-Jih, ale bez výsledku.
Šmeral prošel i proto, že ho kritizoval Gottwald
"O změně konkrétně názvu ulice Dr. Šmerala se jednalo na zastupitelstvu městského obvodu před několika lety a návrh na změnu nebyl přijat," zmínila mluvčí Moravské Ostravy a Přívozu Jana Pondělíčková, podle níž je třeba vidět Šmeralovu osobnost v širším dějinném kontextu a uvědomit si, že plně nedemokratickou stranou se KSČ stala až za Gottwalda, jenž Šmerala kritizoval.
Mluvčí Ostravy-Jih Michael Kutty zase podotkl, že ulice Patrice Lumumby nebo třeba Aloise Gavlase nesou svůj název od doby výstavby, tedy od let 1961 a 1982.
"Sídliště Dubina se stavělo v 80. letech minulého století a název Aloise Gavlase se prostě váže k této době. Obě ulice se tak jmenovaly vždycky, jiný název není historicky dán," uvedl mluvčí, podle něhož by přejmenování bylo administrativně a finančně velice náročné.
 Narodil se 1. srpna 1921 v Ostravě. Za 2. světové války byl v odboji a věznili ho nacisté. Po únoru 1948 se Miska coby člen KSČ stal poslancem Národního shromáždění ČSSR a Sněmovny lidu Federálního shromáždění. V 60. letech šéfoval Ostravsko-karvinským dolům.  Někdejší komunistický poslanec a ministr vlády za normalizace se narodil 17. září 1917 v Ostravě do hornické rodiny. Za druhé světové války byl Jaromír Matušek aktivní v odboji, v letech 1939–1940 byl vězněn v koncentračním táboře. Později získal mimo jiné titul Hrdina socialistické práce.  Pracoval jako horník. Byl dlouholetým funkcionářem Komunistické strany Československa a spolustraníci jej ocenili také titulem Hrdina socialistické práce. Od roku 1982 je po Aloisi Gavlasovi pojmenována jedna z ulic na ostravském sídlišti Dubina. |
Hlavní komplikací pro obyvatele by podle všeho nebyl jen peněžní výdaj. Museli by si totiž také najít čas na pořízení nových dokladů, ale i nahlášení změny názvu ulice bance nebo třeba dodavatelům energií.
"Jsme si vědomi toho, že ne všechny názvy ulic jsou korektní, ale již v průběhu 90. let 20. století nebyla vůle obyvatel na pojmenování něco měnit," zmínila Andrea Vojkovská, podle které zástupci příslušné komise již v 90. letech připravili všechny podklady pro změnu názvů ulic, jako je Jaromíra Matuška či Jaroslava Misky, lidé to ale zcela odmítli.
"Uvědomuji si, že v Ostravě není všeobecná nálada k přejmenovávání ulic se jmény třeba po někdejších komunistických funkcionářích, osobně ale s těmito názvy nesouhlasím a považuji je za problém," říká třeba městský zastupitel a člen muzejní, letopisecké, názvoslovné a heraldické komise Jan Becher.
Na téma nutnosti přejmenování některých ulic se už bavil s několika starosty městských obvodů, ale třeba i radními města a dozvěděl se, že změna místních názvů dnes není politicky průchodná.
Zastupitel: Pojmenujme ulici třeba po generálu Stanovském
"Bylo mi řečeno, že změna jmen ulic by u obyvatel neprošla, protože by si museli měnit doklady a všem možným úřadům hlásit změnu názvu bydliště. Tyto praktické důvody chápu, ale přesto si myslím, že změny kontroverzních názvů určitých ulic jsou nutné a rád bych je prosadil," zmiňuje Jan Becher.
Nechápe například, proč by se celá řada ulic v Ostravě měla i nadále jmenovat po sovětských vojácích či vojevůdcích, kteří bojovali u Stalingradu. "Určitě by se našla celá řada jiných osobností, které by si název ulice zasloužily. Třeba generál Vilém Stanovský, rodák z Ostravy, který byl umučen komunisty."
Na místní jména po osobnostech z 50. let přitom existuje i další pohled. "Aktuální otázkou je ochrana uličních názvů v lokalitách, které jsou relativně mladé, například Ostrava-Poruba, Ostrava-Zábřeh a Havířov, a kde právě dobová architektura tzv. sorely spolu s uličními názvy typu Budovatelská, Dělnická, Pionýrů nebo třeba Čujkovova a Gurťjevova dotváří celek prostoru města tak, jak vznikl v 50. letech 20. století," zmiňuje Jaroslav David z Ostravské univerzity, který se věnuje výzkumu místních jmen.
Jan Becher si přitom myslí, že některé změny dnes sporných názvů by se daly vyřešit tak trochu šalamounsky. Třeba ulice Josefa Kotase připomínající bývalého komunistického primátora Ostravy by mohla být nově nazvána po významném architektu Karlu Kotasovi.
