Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V Karviné kontrolují kouř z komínů desítky úředníků, v Opavě jeden

  • 4
Od letošního ledna mohou úřady prověřit přímo v domácnosti, čím lidé topí. Města se k tomu postavila různě. Například v Karviné mají komíny na starosti desítky úředníků, v Opavě pouze jeden.

„Odeslali jsme čtyři písemná upozornění na problematický kouř, který naši úředníci zaznamenali opakovaně. V terénu jsou prakticky všichni pracovníci příslušného úřadu, takže přibližně tři desítky lidí. Není to ale tak, že bychom měli jasně určenou skupinu. Domkaře pozorují všichni a mají k dispozici speciální tabulku,“ popsala mluvčí magistrátu Šárka Swiderová.

Tabulka je vzorkovníkem pro barvu kouře se stupnicí od jedné do pěti. Úředníci by jeden komín měli pozorovat třicet minut.

„Většinou se na místo po půl hodině vrací, aby vyloučili, že černý kouř vycházel z komína kvůli zatápění,“ dodává Swiderová.

Za stížnostmi jsou často i sousedské spory

V Ostravě na komíny lokálních topenišť dohlíží tři úředníci. Pokuta hrozí zatím jednomu domkaři.

„V tomto případě bude teprve zahájeno řízení pro porušení zákona o ochraně ovzduší. Písemné upozornění jsme pak zaslali sedmnácti provozovatelům kotlů,“ sdělil mluvčí magistrátu Petr Havránek.

Podle něj stojí za podanými stížnostmi někdy i sousedské spory. „Zdroj znečišťování ovzduší nemusí být hlavní problém, někdy může jít o znepříjemnění života sousedovi přes úřad. Zatím ve dvou případech vstupovali úředníci do kotelen rodinných domů. Majitelé je dobrovolně pustili a nebylo to na základě opakované stížnosti,“ přiblížil.

Někdy ale bývá složité kouř monitorovat. „Přípustnou tmavost kouře jsme schopni dokumentovat požadovanou dobu a určení barvy na Ringelmannově stupnici není obtížné. Setkáváme se však také s tím, že nejsou dodrženy podmínky k měření, když je například silný vítr či špatná viditelnost,“ vysvětlil Havránek.

Na komíny dohlížejí i studenti

Ne všude mají k dispozici hned několik úředníků. Například v Opavě hlídá situaci jeden člověk. „Ten má na starost i další agendu, proto kontrolujeme jen na základě stížností,“ uvedl vedoucí oddělení ochrany ovzduší Albert Červeň.

V Opavě ovšem na komíny už několik let dohlíží i studenti Slezského gymnázia. Takzvaní emisaři šíří hlavně informace o správném vytápění mezi domkaře.

„Na škole je nyní celkem 27 emisařů, kteří obchází domácnosti ve městě a ptají se, čím doma lidé topí. Informují je například o novele zákona i o tom, jak využít kotlíkové dotace. Ve schránce nechají speciální brožury s radami i informacemi o dopadech špatného vytápění. Do mapky pak zakreslí, které území prošli. Většinou se setkáváme s pozitivními ohlasy a nikdo nebyl agresivní. V nejhorším lidé neotevřou, protože se například stydí,“ přiblížila učitelka gymnázia Kamila Tkáčová.

Emisaři jsou vybaveni vestami a odznaky, kterými se lidem prokazují. „Studenti se učí komunikovat a rozšiřují si ekologické povědomí. Díky seminářům, které v rámci projektu fungují, získají lepší vztah k přírodním vědám a více se zajímají o fyziku, chemii i biologii,“ říká Tkáčová.

O aplikaci Čistý komín je velký zájem

Do ojedinělého projektu opavského gymnázia se zapojily i další školy. „Máme zpracovanou koncepci, co všechno obnáší být emisařem, jaký to má smysl a podobně. O spolupráci mají zájem školy nejen z našeho regionu, ale i ze Zlínského či Ústeckého kraje. Naši studenti pojedou i do Bruselu, kde na půdě europarlamentu projekt přiblíží. Mají dobrý pocit, že si jejich snažení někdo všiml,“ dodala Tkáčová.

Aplikaci, kam zájemci mohou umístit fotografie dýmu z komínů v okolí, spustila organizace Čisté nebe.

„Chceme tak upozornit na znečišťování ovzduší nevhodným vytápěním. Za velkou část znečištění si totiž můžeme sami jen proto, že topíme špatně nebo spalujeme nevhodné materiály. Za znečištění benzo(a)pyrenem v České republice stojí z 84 procent právě lokální topeniště. Projekt jsme nejdříve spustili jen v našem regionu a po ohlasech z jiných krajů jsme se ho rozhodli rozšířit na území celé republiky. Aktuálně je na mapě znečištění přes 600 příspěvků,“ uvedla šéfka projektu Anna Plošková.