Havířov byl založen v roce 1955, tehdy ve městě žily především mladé rodiny.

Havířov byl založen v roce 1955, tehdy ve městě žily především mladé rodiny. | foto: Jan Daněk, iDNES.cz

Mladé město zestárlo. Havířov řeší, jak zajistit péči tisícům seniorů

  • 33
Bylo to vzorové město. Výstavba na zelené louce, široké bulváry. A hlavně místo, kde žijí hlavně přistěhované mladé rodiny – budovatelé socialismu. Takový byl Havířov před půlstoletím. Jenže místo plánovaných šťastných zítřků město po půlstoletí řeší velmi vysoký průměrný věk obyvatel.

Potvrzují to i statistici. Zatímco v celém kraji činí průměrný věk obyvatel necelých 42 let, v Havířově to je 43,2 roku. Straších sedmdesáti let je skoro 14 procent obyvatel. Mezi většími městy se mu může rovnat pouze Karviná.

„Zvládnout tento negativní vývoj je prioritní úkol. Přetlak na sociální služby však bude dlouhodobý a potrvá nejméně jednu generaci, podle odhadu vývoje obyvatelstva více než dvacet let,“ připustil primátor Havířova Daniel Pawlas (KSČM).

Dodal, že už tak složitou situaci dále komplikují časté odchody mladých lidí za prací. „Jednak se tak dále zvyšuje průměrný věk obyvatelstva a také mnoho seniorů zůstává samo a potřebuje sociální pomoc města,“ vysvětlil primátor.

Soukromé zařízení pro seniory je skoro plné

Na seniory se zaměřila jedna soukromá společnost, která u Havířova otevřela zařízení pro seniory nazvané Grand Park. „Stárnoucí město a region určitě hrály svou roli při výběru lokality,“ potvrdila mluvčí zařízení Věra Breiová. Sdělila, že ačkoliv oproti původním předpokladům Havířov lidem na pobyt v Grand Parku nepřispívá, zájem je veliký.

Město Havířov

Letecký pohled na Havířov v roce 1958
  • Havířov byl založen 4. prosince 1955.
  • Vznikl jako satelitní město Ostravy kvůli nutnému ubytování zaměstnanců zejména ostravských hutí a dolů v Ostravě a na Karvinsku.
  • Havířov stojí na katastrech obcí Šumbark a Dolní Bludovice.
  • Zatímco v 50. a 60. letech patřil věkový průměr obyvatel k nejnižším v zemi, nyní je trend opačný.
  • Ve městě žilo na konci minulého roku 74 101 lidí, z toho 10 277 mělo přes sedmdesát let.

„Domov pro seniory je již těsně před naplněním. Z celkové kapacity 149 lůžek je jich obsazeno 127, z toho 48 lůžek využívají senioři z Havířova, mnoho jich je i z karvinského okresu. Další havířovští senioři jsou mezi těmi, kteří mají již podané žádosti a s jejichž ubytováním se počítá v nejbližších dnech a týdnech,“ sdělila mluvčí Breiová.

Nový domov pro seniory by mohl stát do roku 2019

Samotné město plánuje rekonstrukci Domova pro seniory Luna v městské části Šumbark a zvažuje i přestavbu bývalé speciální školy v Mánesově ulici.

Odhadované náklady se pohybují v řádu stovek milionů korun. „Přitom Evropská unie na stavby pro seniory žádné dotační tituly nevypisuje, takže to nejspíše budeme muset uhradit z vlastních zdrojů, což bude pro rozpočet velká zátěž,“ neskrývá primátor obavy.

V příštím roce by město chtělo dokončit projekt a s případným otevřením počítá někdy v roce 2019. „Pak bychom měli přibližně čtyři stovky míst v domech pro seniory a se speciálním zaměřením pro klienty, kteří se už o sebe nedokážou postarat. S takovým počtem míst se už dá operovat,“ sdělil primátor.

Jenže zájemců o sociální zařízení zůstává v Havířově zhruba tisíc a čekací doby se počítají na mnoho let. Řada zájemců se pomoci nedožije. Kraj ve městě žádné zařízení pro seniory neprovozuje a s výstavbou nových prostor nepočítá.

Sociolog: Musí se plánovat dál, než na volební období

Sociolog Jiří Siostrzonek zdůraznil, že péče o starší občany je známkou kultivované společnosti. Za problematické označil dva faktory. „Často jsou na radnici lidé, kteří dohlédnou jen na konec svého čtyřletého volebního období, tak je logické, že jednou nastoupí vedení, které tento problém bude muset řešit, protože generace zestárla. Sociální problémy je nutno předvídat,“ vysvětlil Siostrzonek.

Za další chybu sociolog označil praxi, při které města řeší záležitosti zejména aktivního obyvatelstva, které má větší přínos, a na seniory se už nedostává. „Ale stáří je fáze života jako každá jiná a společnost by se automaticky měla postarat o ty, kteří už odevzdali kus práce,“ míní sociolog.