„V neděli zaregistrovala čidla, že se do budovy v našem sportovním areálu dostal po delší době metan. Museli jsme tam vyvětrat a technici budovu dále hlídají,“ přiblížil situaci předseda tělovýchovné jednoty Waldemar Danělišyn.
Problémy s metanem
|
„K obdobným případům vyjíždíme v poslední době již jen ojediněle, dříve bývaly častější,“ sdělil Petr Hemza, ředitel pro důlně technické služby společnosti Green Gas, která u poplachu zasahovala.
Stadion orlovského Slovanu, který se mimo jiné řadí svým založením v roce 1908 k nejstarším fotbalovým klubům v kraji, má přitom kvůli průnikům metanu problémy už mnoho let. Ty měla vyřešit rekonstrukce budovy, která by zabránila průniku plynu. Areál, v němž se mimo jiné nacházejí také tenisové kurty, ale už delší dobu chátrá.
„V roce 2009 se kvůli metanu musel odstěhovat správce. Celý areál jsme museli vyklidit a proběhla rekonstrukce za zhruba 6,5 milionu korun,“ popisuje nedávnou historii předseda tělovýchovné jednoty.
„Hřiště bylo mezitím zdevastováno, ukradli nám například i branky a fotbalisté musí hostovat v okolních klubech. Podobné je to také s tenisty, protože i kurty chátrají. Ani po opravě se nemůžeme dostat zpátky, protože chybí peníze na rekonstrukci hřiště. Veškeré finance na opravu klubovny jsou tak díky tomu téměř vyhozené.“
Aby zabránili úniku plynu, odčerpávají podzemní vodu
Únik plynu v areálu orlovského Slovanu je jedním z největších problémů současnosti. Většinu podobných míst ve městě se už podařilo vyřešit.
„Slovan je v současnosti místem, kde je s metanem v Orlové největší problém,“ popisuje starosta Tomáš Kuča. „Na mnoha místech města je umístěna síť odvětrávacích vrtů, které plyn čerpají, a problémy zde už nejsou.“
Metan se na povrch dostává hlavně tam, kde byla ukončena těžba uhlí.
„Většinou se jedná o místa, kde v minulosti byla důlní díla. K únikům metanu ale dochází i tam, kde se uhelné sloje dostávají na povrch,“ vysvětlil ředitel Obvodního báňského úřadu Libor Hroch.
„Dříve bylo úniku metanu hodně a v ohrožených místech proto byly umístěny odvětrávací stanice. Vážnější problémy proto již neevidujeme. Na Ostravsku, kde hornická činnost skončila, tomu brání například systém odčerpávání vody z dolů. Pokud by se tak nedělo, zvyšovala by se její hladina, fungovala jako píst a tlačila plyn na povrch. Na některých místech takové výstupy jsou, ale nikde nejsou výrazně nebezpečné,“ dodal Hroch s tím, že Báňský úřad se již problémem s plynem nezabývá, řeší jej státní podnik DIAMO.
„V rámci řešení problematiky výstupu plynů zajišťujeme provoz podstatné části systému pasivní ochrany ostravské a petřvaldské pánve,“ popsal Josef Havelka, ředitel Odštěpného závodu Odra společnosti DIAMO.
„Současně zabezpečujeme provoz monitorovacího systému sledování výstupu plynů na vybraných jámách a objektech v jejich blízkosti. Jde o mimořádně velké území, navíc důlní plyny mohou vystupovat na povrch i v místech, kde se netěžilo. V současnosti jsme zhruba v polovině desetiletého projektu za zhruba miliardu korun, který by měl problémy s únikem důlních plynů omezit.“
Státní podnik DIAMO zatím do projektu investoval zhruba půl miliardy korun.
