Příběh rokuVáclav Jakeš se účastní soutěže EY Podnikatel roku a soutěží i o cenu čtenářů za nejlepší podnikatelský příběh. Hlasovat pro něj můžete v anketě ZDE |
"Vzniklo pětadvacet pracovních míst pro ženy se změněnou pracovní schopností, s minimálním vzděláním," dodává s tím, že všichni jeho známí, včetně ekonomů, dávali projektu maximálně rok a půl. To bylo na podzim roku 1999.
Letos na podzim tomu bude patnáct let. Krátkodobý experiment stále žije, z původních pětadvaceti šiček se počet zaměstnanců rozrostl na současné čtyři stovky zaměstnané v pobočkách v Praze, Kladně, Kyjově, Bohumíně nebo v Ostravě. A samozřejmě v Třinci.
Třinec je středobodem firmy Enviform. A Třinec, to jsou Třinecké železárny. Právě z nich se v roce 1999 rekrutovalo oněch pětadvacet žen, které v rámci rekvalifikace začaly šít pro oceláře ochranné pracovní prostředky.
"Žádná z nich nebyla švadlena, žádná neuměla šít. Skoro bych řekl, že jsem šití rozuměl víc než ty ženské jenom díky tomu, že moje maminka šila a já z toho, že jsem se mihl okolo jejího šicího stroje, věděl, co je to osnova, co je to útek. Takže ženské začínaly tím, že jezdily jehlou po linkovaném papíře, aby se naučily šít rovně," přidává Václav Jakeš další detaily ze začátků firmy.
Pro Václava Jakeše můžete hlasovat v anketě ZDE |
Je otázkou, zda by firma, v níž je ředitelem, mohla vzniknout na zelené louce, bez podpory mocných železáren v zádech. "Pomáhaly nám jenom tím, že nám platily dříve, než jsme museli zaplatit našim dodavatelům, nic víc," říká Jakeš.
"Všechno ostatní jsme si museli udělat sami, vydělat si na to," dodává s tím, že dnes už je původní šicí dílna jen okrajovou položkou v jejich službách. Z pětadvaceti původních šiček jich zde pracuje patnáct, firma se navíc věnuje zajišťování školení bezpečnosti práce, ke které přidala i další aktivity z oblasti ekologie.
"Děláme to firmám na míru. Od bezpečnosti až po ekologii. Jsme levnější, než kdyby si to dělaly samy, díky synergiím, které jsme v těchto oborech dokázali nalézt, jim ve výsledku šetříme peníze," vysvětluje ředitel firmy, která loni pracovala s 250milionovým obratem a vedle původní podpory žen, které by jinak jen těžko našly práci, dnes podporuje i sportovce nebo nemocnice.
V režii firmy je například známá Beskydská laťka, na níž už několik let vystupují nejlepší výškaři světa. "Laťka je vyústěním toho, že jsem se kdysi sám atletice věnoval. Byl jsem jedním z prvních absolventů třinecké sportovní třídy, která tady v šedesátých letech vznikla. Pak mi v osmnácti naznačili, že určitě budu umět jiné věci dělat lépe než atletiku, takže z toho pro mě nikdy žádná Dukla nebo Rudá hvězda nekoukala. Ale dodnes si zajdu na stadion, abych se proběhl. Proto pomáháme. Když člověk něco dostane, měl by to dát, když může, zpátky nebo někam dál. A nám se to povedlo," dokončil Václav Jakeš.
