První vlak z Ostravy vyjel přesně před osmdesáti roky – 18. října 1939. Druhý jen o šest dní později. Celkem bylo z Ostravska deportováno 1 223 mužů. Šlo o vůbec první nacistické přesídlení židů.
Už tehdy transporty organizoval nacistický funkcionář a válečný zločinec Adolf Eichmann. „Dokonce byl v Ostravě osobně na několika přípravných schůzkách a na celý transport bedlivě dohlížel,“ uvedl Ondřej Kolář ze Slezského zemského muzea v Opavě, který se událostmi 2. světové války zabývá.
Nacisté původně chtěli vysídlit židy jen z oblastí Katovic a Vídně, které na podzim 1939, tedy nedlouho po zahájení 2. světové války, ležely na území Říše. Jenže nakonec se to týkalo i Ostravy, která z velké části spadala do Protektorátu.
„Ostravská židovská obec byla bohatá, také místní židovská elita měla velké majetky. Navíc tady žilo mnoho technicky vzdělaných židů, což nacisté při stavbě táborů potřebovali,“ potvrdil opavský historik.
Prvním vlakem do města Nisko nad Sanem, které nyní leží ve východní části Polska, vyjelo 901 mužů.
„Na toto místo padla volba i proto, že šlo o lokalitu odlehlou, poměrně málo sledovanou,“ dodal Kolář. Němci tam hodlali vytvořit soustavu táborů, kam chtěli přemístit středoevropské židy.
Právě ostravský transport byl zkušební, na kterém nacisté chtěli zjistit například, jak dlouhé vlaky mohou využít, kolik lidí se vejde do vagonů nebo kolik celý transport bude stát.
Paradoxně vše musela zaplatit židovská obec, protože oficiálně byly transporty s přemístěním do pracovních táborů označeny jako povinné přeškolení židů do dělnických profesí.
Muži z transportu vůbec nevěděli, co je čeká. Tušili, že nejspíše nic dobrého.
„V té době mi bylo šestnáct let. Po příjezdu nás postavili do řady. Zavazadla, která jsme měli ve vlaku, nám už nedali. Hnali nás přes pontonový most přes řeku San,“ líčil před devíti lety při návštěvě Ostravy Otto Winecki, tehdy jeden z posledních pamětníků prvních židovských transportů.
Židy hnali k německo-sovětské hranici
Hned začala stavba pracovního tábora. Jenže sotva vlaky vyjely, tak nacisté v čele s Adolfem Hitlerem deportační plán dočasně přehodnotili s tím, že zatím dají přednost městským ghettům.
Co však už se židy v Nisku? Nacisté to vyřešili tak, že větší část transportovaných hnali k blízké německo-sovětské hranici. Ať se o ně jakkoliv „postarají“ tehdejší sovětští spojenci.
„Velká část židů proto nakonec skončila v gulazích na Sibiři a později se někteří začlenili do bojů proti nacismu,“ přiblížil historik Kolář.
V roce 1940 došlo i na židy, kteří v táboře zůstali. Přišel rozkaz tábor zrušit a většina se tak vrátila tam, odkud přijela.
Na tom, co ke změně plánů nacisty vedlo, se historikové dosud zcela neshodli. Někteří poukazují na změnu priorit v době příprav invaze do Francie, jiní připomínají, že správce oblasti, kam spadalo i Nisko, s příjezdy židovských transportů ostře nesouhlasil se slovy, že tam nechce „židovské smetiště“.
A Hitler si údajně také uvědomil, že pro plánovaný útok proti Sovětskému svazu potřebuje mít v tomto prostoru jen spolehlivé lidi.
Transporty do Niska připomněl historik
„Bohužel k otázce vysídlení židů se nacisté vrátili jen dva roky poté, to už v podobě vyhlazovacích táborů. Tragický konec tak postihl nakonec i většinu těch, kteří přežili první transporty,“ přiblížil Kolář smutný osud židů.
O transportech do Niska se desítky let veřejně nehovořilo. Až po roce 1989 se tématu věnoval zejména už zesnulý moravskoslezský historik Mečislav Borák.
A před deseti lety byl při 70. výročí transportů u ostravského hlavního nádraží, odkud deportační vlaky vyjížděly, odhalen židovský památník, který při určitém pohledu dává dohromady symbolickou židovskou Davidovu hvězdu.
Právě tam se ve čtvrtek uskutečnil pietní akt a vpodvečer pak ve vzpomínku na tehdejší události i oběti zazněl koncert ostravského pěveckého sboru Adash.
Adolf Eichmann dostal v Izraeli v roce 1961 trest smrti: