Vrcholí čas adventu. Lidé doma postupně zapálili čtyři svíce na adventním věnci. Ve městech září sváteční výzdoba a na náměstích vánoční stromy.
K těmto svátkům patří také celá řada tradic a zvyků. „Štědrý den, též Štědrým večerem zvaný, byl štědrý po celý den na práci a na přísný půst. Štědrým byl teprve až večer, jen místy pojedli k obědu trošku hrachové polévky nebo vařené sušené hlozy, tedy křížaly, s kouskem chleba,“ vypráví pracovník Muzea Beskyd Jaromír Polášek.
„Místy jedli v poledne ovocnou bryju (omáčku) s bílým pečivem nebo jenom dětem dali bulku židovku, tedy housku sypanou mákem. Kdo se postil, ten navečer uviděl zlaté prasátko na stěně, zlaté telátko v povětří nebo totéž na kredenci,“ pokračoval.
K večeru se stavěly jesličky a betlémy
Místy se po večeři z oblohy spouštěl anděl na zlaté pentli, aby se ukázal hodným dětem, které se postily. Starší lidé na Štědrý den nejedli maso.
Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší, při níž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.
„Hospodář chystal s čeledí krmení pro dobytek na celé svátky, hospodyně poklízela celý dům, všechno se muselo vymést, aby se nedržely neplechy a blechy. Každý pracoval s chutí, aby byl po celý příští rok pilný,“ přiblížil Polášek.
Pekly se koláče tvarohové, makové a povidlové, ale též zelníky. Hospodyňky také připravovaly koláče z prosa zvané osůchy pro dobytek a k obřadním úkonům, i chleba musel být čerstvý a doma upečený.
K večeru se stavěly jesličky a betlémy. „Bohužel i v našem kraji je zcela vytlačila nová tradice vánočního stromku. Děti pomáhaly zdobit stromeček, někde jej zdobily samy. Ve Vyšních Lhotách nazdobený stromeček dětem přinášeli rodiče jako dar od Ježíška,“ popsal pracovník Muzea Beskyd.
Když vysvitla na obloze první hvězda, začínal „štědrovečerní oběd“. Všichni museli být umytí a převlečení do čistých šatů.
K večeři se přistupovalo jako k posvátnému a slavnostnímu obřadu, nikdo se při něm nesměl ani usmát. Stůl byl pokryt bílým ubrusem, uprostřed hořela svíčka hromnička, lampa nad stolem se zhasila a rozžaly se i svíčky u jesliček nebo na stromečku.
„Pod ubrus se dávaly peníze, aby jich po celý rok nescházelo. Na stole musel ležet čerstvý bochník chleba a ve slaměnce po trošce z každé plodiny, která se na poli urodila,“ popsal Polášek.
Všichni se společně a hlasitě pomodlili, u katolíků zpravidla pět Otčenášů a pět Zdrávasů a Anděla Páně. „Poté je otec všechny pokropil svěcenou vodou. Vzpomenul také všechny, kteří dříve odešli na věčnost,“ poznamenal Polášek.
Vánoční hodování u chudých a bohatých
Chudí lidé vařili v době Vánoc skromná jídla. Častokrát na Štědrý den večeřeli jenom polévku, na Valašsku zvanou štědračka, do které se dávaly zelenina, zelí, pohanka, proso, fazole, čočka, hrách, sušené ovoce, sušené houby, zemáky, trošku od každé plodiny, která se na poli urodila.
„U slezských chalupníků vařili štědrovečerní večeři velmi chudě, podávala se vařená syrovátka, brambory, hrách a fazole s povidlovou omáčkou, krupička maštěná máslem a slazená medem, bílý chleba a sušené ovoce,“ vyjmenoval Polášek.
„Teprve mnohem později se na stole objevila i ryba. Stůl byl prostřen bílým ubrusem, na něm stála rozžatá svíce, pecen chleba, koláče, ořechy, jablka, oplatky, horší oplatky se po večeři podávaly s chlebem kravám, aby dobře dojily,“ dodal s tím, že na stole mělo zůstat ze všech jídel po troše, aby všeho po celý rok bylo hojnost.
U bohatých sedláků jedli na Štědrý večer hrachovou polévku, zasmaženou polévku, rybu pečenou nebo vařenou, rýži, vařené boby, ořechy a ovoce.
Jiní zase jedli sladké zelí s chlebem, pečenou rybu, zasmaženou polévku, dále byla česneková omáčka, kynuté buchtičky, krupička s perníkem, máslem a medem, někde přidali i skořici, případně měli rýži či prosnou kaši. Hrách zasmažený, oplatky s medem, vánočka a makové a tvarohové koláče.
Boží narození, dnes 1. svátek vánoční, ve zdejším regionu dříve často nazývali Hody nebo Hodními svátky, asi proto, že se nic nedělalo, jen se hodovalo a oslavovalo Boží narození.
„Hospodyně nic nevařily, jenom ohřívaly jídla, která navařily na Štědrý den. Křesťanskou povinností bylo v týž den navštívit tři mše svaté, jitřní, andělskou a pastýřskou,“ vylíčil Polášek.
Každý, kdo šel na jitřní mši, měl si na hlavním oltáři vyvolit jednu svíčku, když jasně plápolala, tu byl po celý rok veselým, pokud čadila, znamenalo to nemoc, když svíčka upadla a zhasla, dotyčný do roka zemřel.
