Už v srpnu dostane každá maminka v karvinské porodnici možnost zúčastnit se se svým miminkem unikátního projektu. Ten zjistí, zda mají i novorozenci v Karviné vlivem vysokého podílu nebezpečných polyaromátů v ovzduší pozměněné geny. A v případě že ano, jak tyto změny ovlivňují jejich nemocnost.
"U stovky novorozenců odebereme vzorky v letním období, s tím začneme od 5. srpna. U další stovky potom v zimě, zhruba od poloviny ledna do poloviny března," uvedl Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
Jakým škodlivinám Karviná čelíV počtu dní s překročeným imisním limitem pro prach je letos Karviná spolu s Bohumínem zatím šestá nejhorší v republice, tamní stanice hlásí 62 prašných dní. V průměru tam za rok lidé čelí zvýšené prašnosti tři měsíce, tedy čtvrtinu roku. Koncentrace se tam šplhají až na sedmi až osminásobky limitu. V množství karcinogenního benzo(a)pyrenu je Karviná druhá nejhorší v zemi. Například loni ho tam byl v ovzduší více než osminásobek ročního limitu. |
Společně s pražskou Vysokou školou chemicko-technologickou a nemocnicemi v Karviné-Ráji a v Českých Budějovicích budou lidé z Akademie věd nejen sledovat změny v genech dětí a jejich matek, ale také jejich nemocnost v následujících dvou letech.
Ve městě stoupají hodnoty benzo(a)pyrenu hodně vysoko
Karviná totiž čelí velkému znečištění ovzduší benzo(a)pyrenem, nebezpečným polyaromatickým uhlovodíkem. Je rakovinotvorný. Zvyšuje riziko bronchitid v dětském věku. Má vliv na těhotné ženy - snižuje porodní váhu plodu a prokázalo se, že tyto narozené děti mají ve středním věku vyšší pravděpodobnost potíží s cukrovkou či ischemickou chorobou srdeční.
U mužů chemikálie snižuje plodnost. A u celé populace výrazně zvyšuje riziko srdečně-cévních onemocnění.
"Už když koncentrace benzo(a) pyrenu v ovzduší vzroste nad jeden nanogram na metr krychlový, dochází ke změnám genetického materiálu. Polyaromáty ovlivňují geny, které mají vliv na imunitu," vysvětlil Šrám na prvním semináři projektu v Karviné.
Sešli se na něm lékaři a zdravotníci karvinské nemocnice i někteří místní pediatři. V Karviné se totiž koncentrace benzo(a)pyrenu šplhají i na osminásobek limitu. Odborníci chtějí zjistit, jak na tom místní děti jsou. Už ve městě testovali strážníky a změny v genomu prokázali.
Nutný bude písemný souhlas matky
Potvrzený už je také vliv škodlivin v ovzduší na novorozence. To když experti srovnávali Prahu a České Budějovice. V Praze se koncentrace benzo(a)pyrenu pohybuje okolo 1 nanogramu, v Budějovicích okolo 1,5 nanogramu.
"Už tento malý rozdíl vedl ke změnám v imunitním systému novorozenců," uvedl Šrám. Výsledky z Karviné tým porovná s dvěma stovkami dětí z Českých Budějovic. Ukáže se, zda větší koncentrace znamenají i větší rozdíl v nemocnosti.
Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd v karvinské nemocnici s primářkou dětského oddělení Lenkou Böhmovou.
Budou potřebovat písemný souhlas matky, které personál nemocnice poskytne veškeré informace. Zkoumat budou vzorek krve, moči a mateřského mléka matky, moči dítěte a vzorek pupečníkové krve z části pupečníku, která se po porodu likviduje.
Za dva roky se pak provede analýza zdravotní dokumentace dětí, aby se vědělo, jak často a jakými chorobami trpěly. "Obvolala jsem s touto informací všechny místní dětské lékaře. Žádný s tím nemá problém," sdělila primářka dětského oddělení karvinské nemocnice Lenka Böhmová.
Dosavadní výzkumy totiž ukazují, že děti se ve znečištěném prostředí rodí s nezralou imunitou. Především v průběhu prvního roku života bývají více nemocné. Když se například koncem 90. let totéž zkoumalo v Teplicích, které byly srovnány s jižními Čechami, ukázalo se, že teplické děti mívají často závažnější nemoci, jako je zápal plic.
Ostragen je jen zdánlivou výhodou
Projekt v Karviné a Českých Budějovicích využije nových genetických metod.
Jde v podstatě o pokračování výzkumů Ústavu experimentální medicíny na severní Moravě a ve Slezsku. Před několika lety tým Radima Šráma testoval vliv ovzduší na Ostravany a obyvatele Karviné například na strážníky (podrobněji zde).
Výsledky ukázaly, že lidé vystavení škodlivinám mají aktivnější jeden z reparačních genů, který jim pomáhá jedům v ovzduší čelit. Vnímat to ale jen jako výhodu by podle odborníků lidé neměli. Platí kratší průměrnou délkou života (o Ostragenu více zde).
Lidé v Moravskoslezském kraji čelí mnohonásobně vyšším dávkám karcinogenního benzo(a)pyrenu dlouhodobě. Vede Ostrava-Radvanice, kde se loni jeho množství blížilo jedenáctinásobku limitu. V Karviné přesáhl osminásobek.
Předloni to bylo v Radvanicích 10,1 nanogramu, v Karviné 7,4 a třeba v Českém Těšíně 4,4 nanogramu. V roce 2009 bylo krajské maximum devítinásobkem limitu, v roce 2006 činilo dokonce téměř dvanáctinásobek. Limit je jeden nanogram.
