Mramorovou desku s reliéfem hradu Vikštejna i pomník, v němž byla usazená, nechala vyrobit v roce 1930 hrabata Kamillo a Marie Razumovští. „Toho roku byla na Vikštejně hudební slavnost, na kterou Razumovští pozvali na tři a půl tisíce lidí,“ popisuje restaurátor a člen občanského sdružení Radkov Tomáš Skalík.
Razumovští slavností připomněli sedmisté výročí úmrtí středověkého pěvce a básníka Waltera von der Vogelweida, představitele německých minesängerů, který údajně navštívil i Vikštejn. „Chtěli ukázat staletou slavnou historii Vikštejna jako jednoho z rodinných panství,“ komentoval Skalík.
Deska nese Vogelweidovo jméno, obsahuje část jeho nejznámější básně i věnovací nápis pěveckého a hudebního spolku Die Barden, který byl v Radkově nositelem německého kulturního života. Vše v němčině. Proto musela coby pozůstatek německé kultury po válce pryč.
Desku vypátralo občanské sdružení
Nikdo nevěděl, kam zmizela. Vypátrat se ji podařilo před dvěma lety občanskému sdružení Radkov. „Manželka Kateřina udělala takový průzkum. Oslovila nejstarší obyvatele obce. A získala informaci, že deska u hradu ještě po válce byla a že ji nechal sundat radkovský starosta, který ale už dlouhodobě pobýval ve Spálově,“ popisuje Skalík. Ukázalo se, že deska nejprve putovala do muzea ve Vítkově, pak ji získal Vlastivědný kroužek ve Spálově. V roce 1972 tam byla osazena na zámeckou ohradní zeď. V roce 2015 se začalo jednat o vrácení.
Tomáš Skalík ji následně zrestauroval. „Byla prasklá, bylo potřeba ji ošetřit a spojit jednotlivé části,“ uvedl. Včera se vrátila na „svůj“ pomník, v sobotu se uskuteční Den hradu Vikštejna, kdy bude slavnostně odhalena.
Z pomníku tak definitivně zmizela náhradní mramorová deska se stručnými dějinami Vikštejna. „Uložíme ji do depozitáře, do obecního muzea na faře. Informace o historii a vývoji Vikštejna najdou lidé na nověji vzniklých informačních tabulích. Na této desce jsou údaje dobově upravené,“ doplnil Skalík. Náhradní deska pocházela ze 70. let 20. století. Jeden poválečný snímek z okolí Vikštejna však ukazuje, že jí předcházela ještě jiná. Jaká a kde je teď, nikdo neví.
