Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrava chce přestavět jatka, ale bílá věž budí rozporuplné emoce

  19:01aktualizováno  19:01
Rychleji než čekali, vysoutěžili ostravští radní architektonický návrh budoucí podoby zchátralých jatek. Už příští rok začnou stavební práce. Jenže zatímco mnozí Ostravané se nemohou dočkat proměny bývalého průmyslového areálu podle vítězného návrhu pražského architekta Petra Hájka, jiní jejich nadšení nesdílejí.

Tak mají podle vítězného návrhu za pár let vypadat bývalá ostravská jatka. | foto: Vizualizace: Petr Hájek - Architekti

Například opozičnímu zastupiteli města za ČSSD Lumíru Palyzovi vadí už to, že město koupilo památku i s hobbymarketem a parkovištěm za 80 milionů korun a za dalších asi 150 milionů ji chce opravit.

Fotogalerie

„Když město kupovalo jatka od společnosti Bauhaus, patřil jsem ke kritikům. To nebyl povedený obchod. Teď jsem překvapen, že se město pouští do architektonických soutěží. Z minulosti víme, že je to komplikovaná záležitost kvůli povinnosti realizovat stavbu podle výsledku soutěže. My jsme se tomu raději vyhýbali, třeba na Nové Karolině, aby měli investoři větší prostor. Vím, že ne všichni jsou výsledkem nadšení, ale kdybychom investorům svázali ruce, tak na Karolině třeba dodnes nemuselo být vůbec nic,“ říká Palyza.

Pokud jde o jatka, zástupci opozice v hodnotící komisi podle Palyzy nebyli.

„Výsledek souvisí se zadáním radních a jejich představou, kterou my neznáme. Mě vítězný návrh nezaujal. Ale nevybral bych lepší, protože mě nezaujal žádný ze soutěžních návrhů. Jsem zmlsaný tím, co vidím v zahraničí, kde se snoubí historie se současností. Ale nejsem architekt a někdo třeba může v kostkách nalézt smysl svého života,“ dodal Palyza.

Nadšený není ani další opoziční zastupitel Ostravy, šéf klubu KSČM Josef Babka.

„Od okamžiku přijetí usnesení zastupitelstva ‚bere na vědomí průběh architektonické soutěže‘ do realizace návrhu je ještě velice dlouhá cesta. Předložený návrh ‚oživení‘ historických jatek s přidanou bílou kostkou se mi popravdě nezdá jako ten, který by se měl uskutečnit. Ale je to možná i tím, že obecně nemám příliš důvěry k architektonickým soutěžím jako k nástroji ke skutečné realizaci,“ uvedl Babka.

„Ta bílá krychle je jako Fukušima“

Některým lidem se vítězný návrh vyloženě nelíbí. Rozporuplné emoce budí hlavně bílá věž, která se má stát novou dominantou jatek a jedním ze dvou moderních prvků na historickém objektu. „Néééé, tu bílou krychli nééé. To je jako Fukušima. Nebylo už toho dost?“ napsal například v diskusi na iDNES.cz Petr Svoboda.

Fukušimou přitom nemyslel japonskou elektrárnu, ale nákupní centrum na Nové Karolině, kterému tak Ostravané přezdívají kvůli jeho tvaru.

Hlavní architekt města Cyril Vltavský netajil, že i odborná porota nad bílou věží dlouze diskutovala, ale podotkl, že emoce panovaly nad všemi soutěžními návrhy.

„Některé se na začátku debaty zdály jasnými favority, ale postupně se ukázalo, že jiné jsou lepší. Porota nehodnotila jen tu povrchovou slupku, která je vidět na první pohled, ale především urbanistické začlenění návrhu do struktury města, propojení interiérových výstavních prostor s exteriérem a celkový vnitřní provoz. A jako nejlepší nakonec vyhodnotila právě návrh Petra Hájka, který počítá se sedmi výstavními sály, přičemž ten v bílé věži může sloužit i k pořádání koncertů, divadelních představení či promítání filmů pro sto sedících diváků,“ dodal Vltavský.

„Hmota i barva bílé věže působí elegantně“

Redakce oslovila řadu osobností z řad politiků, architektů i lidí, kteří se angažují v oblasti kultury či staveb. Z těch, kteří zareagovali, včetně Josefa Pleskota, většina výsledek soutěže chválí.

„Nemám žádný problém s tím, že zmiňovaná přístavba, odkaz této doby, je bílá pravoúhlá stavba. Hmota a barva věže působí lehce a velmi elegantně, což může být pro obyvatele Ostravy, žijící v krajině omalovánkových fasád, netradiční. Navržená přístavba doplňuje historický, členitý objekt z režného zdiva. Působí v kontrastu. Ne však rušivě. Historické a současné prvky jsou zde v souladu,“ uvedl například Martin Mlčák, autor webu msstavby.cz.

Věže podle něj po mnoha staletí symbolizovaly v českých zemích důležité objekty: sakrální stavby a radnice. „Navrhovaná bílá věž opět poukazuje na významnou náplň stavby, již galerie Plato určitě dostojí. Celkově je návrh velmi kvalitní a zajímavý. Byť osobně bych zvolil jinou ze soutěžních prací,“ dodal Mlčák.

Primátor nakonec hlasoval pro vítěze

I primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) původně preferoval jiný návrh, ale nakonec hlasoval pro ten Hájkův.

„Vítězný návrh na konverzi městských jatek nakonec vzešel z otevřené mezinárodní architektonické soutěže, v jejíž porotě zasedlo několik renomovaných architektů. Byl jsem také jedním z členů. Vybírali jsme z osmi návrhů ze čtyř zemí - z Česka, Slovenska, Polska a Irska. Autoři byli pochopitelně až do ukončení hodnocení anonymní. Osobně jsem původně upřednostňoval jiný návrh, ale názor poroty byl nakonec jednoznačný. Předmětem hodnocení totiž nebyla jen vnější podoba objektu, ale i jeho vnitřní uspořádání,“ líčí Macura.

Podotkl, že cílem obnovy jatek není pouze jejich prostá oprava do původní podoby - to by město nemuselo vypisovat soutěž. „Použití nových, moderních prvků při konverzi historického objektu jsme proto očekávali. A už z principu takový postup vždy vyvolá rozporuplné názory a budí emoce. Těžko si však lze představit transparentnější či odborněji podložený proces výběru, než byl právě u jatek. Já jeho výsledek plně respektuji a sám jsem pro něj hlasoval,“ dodal primátor.

„Vítám každé řešení, které zachrání památku“

O výkup jatek se po letech jejich chátrání zasloužil především radní města pro dopravu Lukáš Semerák (Ostravak), který přiznává, že jejich oprava je jeho srdeční záležitost.

„Proto v obecné rovině vítám každé řešení, které přinese záchranu historické památky. Nejen vítězný návrh, ale také všechny ostatní se musely popasovat se zadáním, tedy s prostorovými požadavky galerie Plato na relativně malé ploše. A právě proto každý z nich přidával hmotu, zjednodušeně tak, aby se tam vše vešlo,“ vysvětluje radní.

Netají, že se mu nejvíce líbil návrh irského studia, který byl podle něj citlivější k okolí a provozně jednodušší.

„Ten vítězný v podstatě odráží současné trendy v architektuře, kdy kombinaci historického zdiva a skla nalezneme v mnoha podobných objektech. Při opravě jatek bude hodně záležet na materiálech, detailech a jejich zpracování. A pevně věřím, že výsledné řešení bude provozně přijatelné. Mám na mysli především náklady na chlazení v letních měsících i údržbu v prašném prostředí Ostravy,“ líčí Semerák.

„V dlouhodobých souvislostech je samozřejmě škoda, že bývalé vedení města promrhalo rok 2015, kdy nebylo schopno objekt ani koupit, natož pak připravit jeho opravu. Aktuálně finalizujeme akvizici sousedních objektů, které jsme ale nemohli do soutěže zahrnout, protože dosud nepatří městu. Dá se předpokládat, že větší dispoziční plocha by přinesla i jiná řešení. Naším cílem je nevratně zajistit opravu historické památky do voleb v roce 2018. Vítězný návrh to důstojným způsobem umožňuje. Troufnu si říct, že za dva roky budou opravená jatka na pohlednicích Ostravy. A my se budeme moci přestat stydět před našimi předky,“ dodal Lukáš Semerák.

„Jsem vděčná, že město jatka vykoupilo a opraví“

Ilona Rozehnalová, majitelka Antikvariátu a klubu Fiducia, patří k té skupině Ostravanů, která už se přestavby nemůže dočkat.

„Jsem vděčná, že se městu nakonec podařilo jatka koupit a vypsalo architektonickou soutěž na jejich opravu. Názory některých lidí na výsledek soutěže, kteří kritizují navrženou nástavbu ve tvaru bílé věže, neodsuzuji. Mnoho z nás, Ostravanů, nepřijalo to, co se stalo na Nové Karolině. Přesto si myslím, že bychom měli zůstat otevření a neodmítat něco jen proto, že je to ve tvaru bílé krychle,“ míní Rozehnalová.

Vítězný architekt Hájek podle ní v minulosti mnohokrát dokázal, že umí k historickým stavbám přistupovat jak s odvahou, tak s pokorou.

„Moderní intervence do objektu Arcidiecézního muzea v Olomouci, již navrhnul spolu s architektem Šépkou, byla ve své době také některými kritizovaná, a přitom patří k tomu nejlepšímu, co v oblasti rekonverzí kulturních památek v Česku máme. Já osobně věřím výběru špičkové odborné poroty, kterou jsme u této soutěže měli, a na výsledek se už velmi těším,“ netají Rozehnalová.

Šéf galerie Plato je s vítěznou podobou spokojený

S vítězným projektem konverze historických jatek na galerii současného umění je velmi spokojený i Marek Pokorný, ředitel městské galerie Plato Ostrava, která tam najde nové sídlo.

„Jako zástupce budoucího uživatele jsem velmi spokojený. Konečná shoda poroty na přístupu architektonického ateliéru Petra Hájka byla pro mě navíc velmi důležitým potvrzením mých vlastních preferencí. Návrh totiž respektuje a akcentuje původní objekt. Paradoxně i tím, že geometrický novotvar auditoria bude v ideálním případě působit velmi odlehčeně a vytvoří tak citlivé pozadí, na němž vyniknou estetické kvality historické budovy,“ míní Pokorný.

„Navíc z hlediska funkce a využití vnitřních prostor projekt v maximální možné míře využívá původní dispozice stavby, která je spíše než jedním celkem soustavou několika menších staveb. Máme před sebou ještě spoustu diskusí o detailech konečného projektu, ale vzhledem k tomu, že Petr Hájek patří mezi českou a evropskou architektonickou špičku, velmi se na ně těším, stejně jako na samotnou realizaci,“ řekl Pokorný.

Josef Pleskot: Návrh je prostě fajn

Vítězný návrh pochválil i pražský architekt Josef Pleskot, který projektoval řadu staveb v Dolní oblasti Vítkovice. „Nechci teď vynášet soudy, zda se mi budoucí podoba jatek líbí, či ne. Viděl jsem jen pár obrázků a dobře vím, kolik překážek bude muset kolega Petr Hájek zdolat, aby bylo možné zvolat: Líbí,“ řekl opatrně úvodem.

Ale dodal, že návrh je „prostě fajn“. A přidal ještě větší kompliment.

„Navzdory škarohlídům jsem rád, že Ostrava má tak skvělý projekt. Čemu, komu a proč by ta bílá kostka měla vadit? Nechápu. Zatím nevím, co v ní má být, ale to nevadí. Také málokdo ví, co je v Pantheonu Národního muzea, a přesto si nikdo neumí představit, že by významná kulturní stavba neměla mít tuto dominantu. Z bývalých jatek chce mít Ostrava kulturní instituci. Proč by měla původně průmyslová budova dál vypadat jako jatka a ne jako stánek moderního umění se soudobým symbolem? Architekti k němu nějak dospěli a odborné porotě se líbil. To je třeba respektovat,“ řekl.

Líbí se vám vítězný návrh na proměnu jatek?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 30. května 2017. Anketa je uzavřena.

Ano 327
Ne 122




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ctirad Sára (vpravo) v současnosti spolupracuje s mnoha lidmi z různých oborů....
Nápad vyrábět motýlky ze dřeva byla trefa. U lidí jsou stále populárnější

Je libo módní doplněk vyrobený ze sudu, v němž desítky let zrálo víno? Nebo ze střechy africké školy? I takové věci vyrábějí ve firmě BeWooden v místní části...  celý článek

Při své zatím poslední návštěvě Ostravy se Aneta Langerová představila v nové...
Ostravské stopy: Propojení Vítkovic s hudbou je skvělé, říká Langerová

V kinech měl premiéru nový český film nazvaný 8 hlav šílenství. V hlavní roli svérázné ruské básnířky Anny Barkovové debutuje zpěvačka Aneta Langerová, která...  celý článek

(ilustrační snímek)
Volič si dělal selfie u urny, pak ve schránce hledal ztracenou obálku

Neobvyklý volební incident řeší v Žermanicích na Frýdecko-Místecku. Starší volič násilím otevřel hlasovací schránku a snažil se tam najít prázdnou obálku,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.