Na obchvat už ve Frýdku-Místku čekají desítky let.

Na obchvat už ve Frýdku-Místku čekají desítky let. | foto: Adolf Horsinka, MAFRA

Vláda schválila stavbu obchvatu Frýdku-Místku. Stavět by se mohlo už letos

  • 5
Déle než dvacet let trvalo státu, než se od prvních úvah dostal k souhlasu s financováním a zahájením stavby obchvatu Frýdku-Místku. Pokud vše půjde dobře, mohlo by se začít stavět ještě letos.

„Vláda schválila odůvodnění veřejné zakázky stavby obchvatu Frýdku-Místku i napojení silnice D48 na obchvat,“ potvrdil mluvčí vlády Martin Ayrer.

„Stávající silnice I/48 je vedena zastavěným územím města, kde negativně působí na kvalitu životního prostředí a na bezpečnost silničního a pěšího provozu. Jedná se o silnici, která je silně zatížená silničním provozem se všemi negativními důsledky na okolní životní prostředí. Dopravou je ohrožována bezpečnost obyvatel měst a obcí a vlivem hluku a exhalací také jejich zdraví,“ píše se ve schváleném odůvodnění.

Rozhodnutí vlády pro Ředitelství silnic a dálnic v podstatě znamená, že může začít stavět. Jak bude vypadat konkrétní harmonogram, ale ještě jasné není.

„Vláda schválila stavbu obchvatu Frýdku-Místku ve středu, takže jsme ještě nic nerozhodovali, schůzka ke stavbě je plánována na příští týden, tam se ujasní další postup, včetně harmonogramu prací,“ uvedla mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Radost z oficiálního požehnání stavbě obchvatu Frýdku-Místku, ale i obavy z očekávaných problémů má náměstek frýdecko-místeckého primátora Karel Deutscher.

„Je to určitě dobrá zpráva, že začne stavba alespoň jedné části obchvatu, ale stále je tady ta druhá část, kde jsou problémy s platností studie EIA,“ řekl náměstek primátora.

Stavba obchvatu i Skatulova Hliníku zatíží dopravu

Stavět by se měla začít první etapa obchvatu, od napojení na silnici D56 od Ostravy kolem Olešné až k mimoúrovňové křižovatce s výpadovkou na Frýdlant nad Ostravicí.

Jejím zprovozněním by se části průjezdu městem vyhnuli hlavně automobilisté mířící z Ostravy do Beskyd a na Slovensko.

„V této části obchvatu jsou hotovy výkupy i všechny přípravné práce, může se začít stavět. Na tomto úseku obchvatu je hned několik náročných staveb, jsou zde dvě velké mimoúrovňové křižovatky i Skatulův Hliník, jehož sanace může znamenat výrazné dopravní zatížení okolí stavby,“ varuje Karel Deutscher.

Jak stavba samotného obchvatu, tak hlavně sanace Skatulova Hliníku, bývalé skládky Válcoven plechu, se podle všeho negativně projeví na dopravě v okolí stavby obchvatu. V případě Skatulova Hliníku bude příčinou hlavně velké množství zeminy, které se musí z ekologicky poškozeného území odvézt. Stavebníci zde budou při sanaci muset kopat několik metrů hluboko, v některých místech půjde i o téměř dvě desítky metrů.

„Při přípravách se počítalo, že by se zemina odvážela v tělese stavby, to se ale zřejmě nepovede zkoordinovat, takže odvoz materiálu omezí dopravu v okolí,“ vysvětluje Karel Deutscher.

V praxi jde o to, že zatímco sanace Skatulova Hliníku začne podle všeho už v letních měsících, stavba první části obchvatu nebude zahájena dříve než na podzim. A to v ideálním případě, kdy vše půjde tak jak má. Ředitelství silnic a dálnic totiž teprve začne vybírat firmu, nebo sdružení, která bude obchvat stavět. A to je, s předpokládaným odvoláváním se poražených, záležitost na několik měsíců.

Nejasné je zatím zahájení stavby druhé části obchvatu, na kterou dosud nebylo vydáno stavební povolení a jež má problémy s platností studie EIA.