Katastrofální povodeň jaká Vrbno postihla v roce 1997 už by neměla mít tak strašlivé následky jako před třinácti lety. Ilustrační foto

Katastrofální povodeň jaká Vrbno postihla v roce 1997 už by neměla mít tak strašlivé následky jako před třinácti lety. Ilustrační foto | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Vrbno odteď odolá povodni lépe. Místní ale na rok 1997 stále myslí

  • 0
Stovky vykotlaných stromů, zničené domy či stržené mosty. Takovou spoušť za sebou nechala ve Vrbně pod Pradědem povodeň v červenci 1997. Po více než 13 letech má město konečně lepší ochranu před záplavami, strach lidí z velké vody ale nemizel.

Stáli na jedné straně rozvodněné Střední Opavy. Na druhý břeh ale nemohli, protože dravý proud strhl most. Byl červenec 1997 a rodina Heleny Kudelové spolu s dalšími obyvateli místní části Vrbna pod Pradědem, Železné, pocítila dopady katastrofální povodně. Voda je odřízla od zbytku světa.

"Stržený byl i druhý most v Mnichově (další z místních částí města - pozn. red.). Nemohli jsme nikam. Mohli jsme jen chodit k řece a sledovat proud. Byli jsme uvěznění," vzpomíná Helena Kudelová, která je dnes starostkou Vrbna pod Pradědem.

Teď, po více než deseti letech od katastrofální záplavy, se Vrbno konečně dočkalo lepší ochrany před povodní. Společnost Lesy ČR nedávno dokončila třetí etapu stavby protipovodňových opatření na Střední Opavě a Bílém potoce.

Úprava toků trvala tři roky a byla rozdělena do tří etap. V první vznikl na Střední Opavě takzvaný lapač splavenin. "Objem štěrků, které může zachytit, se blíží až množství transportovanému při stoleté povodni," říká mluvčí Lesů ČR Zbyněk Boublík.

Loni pak stavitel upravil dno toků, zpevnil břehy a pro zachycení splavenin vybudoval další přehrážku na Bílém potoce. Letos zbývalo na Střední Opavě ještě vybudovat dva příčné balvanité kamenné skluzy a dokončit úpravu dna.

Místní jsou rádi, obavy v nich ale zůstávají

Teď už je stavba hotová, stála téměř 38 milionů korun. Po celou dobu jejího vzniku byl navíc nutný dohled orgánů ochrany přírody. "Bylo mimo jiné nutné zachovat prostupnost toků a jejich okolí pro migraci živočichů. Vyskytuje se zde například vzácná vranka pruhoploutvá," vysvětlil Jindřich Chlapek ze Správy Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

VELKÉ ZÁPLAVY VE VRBNĚ

1784 - povodeň zničila všechny mosty i pár domů poblíž řeky
1817 - tuhá zima, pak veliké povodně a sucha, neúroda, hlad
11. července 1903
- povodeň, kterou město do té doby nezažilo - zničila i sklárnu, bořila mosty
6. července 1997
- povodeň, která ničila domy, cesty, mosty, ale brala i břehy a ničila koryta řek

zdroj: www.historie-vrbno.estranky.cz

Helena Kudelová má radost z toho, že město je teď o něco lépe chráněno před povodní.

"Nová protipovodňová opatření lépe ochrání zejména horní konec Železné. V případě velké vody by měla zajistit například i zachování mostu mezi středem města a Železnou, který před třinácti lety vzala voda," nastínila starostka.

Připouští ale, že zcela klidné sny mít nebude. "Dnešní přívalové deště jsou nevyzpytatelné. Zničehonic může přijít záplava - a nikdo tomu nezabrání," přemýšlí starostka.

Podobně uvažuje i obyvatel Vrbna Karel Michalus. "Nová protipovodňová opatření určitě přínos mít budou. Zažil jsem ale povodeň v roce 1997. Skoro bych řekl, že před takovou zkázou neexistuje stoprocentní obrana."