Dvacet sedm licencí na využívání vlastních patentů prodala za poslední tři roky Vysoká škola báňská – Technická univerzita v Ostravě. Další své vynálezy prodala přímo. Naposledy patentovaný výměník tepla.
„Jedná se o sekční výměník tepla navržený tak, aby zajišťoval co nejnižší ztrátu tepla,“ vysvětluje Adéla Macháčková z fakulty metalurgie a materiálového inženýrství. „Jedinečnost řešení spočívá v možnosti zapojení výměníku v systémech kombinované výroby elektrické energie.“
K zisku patentu přivedla jeho autory vlastně náhoda. VŠB získala k používání mikroturbínu. Tu ale nešlo plně využívat.
„Pořízená mikroturbína nedisponovala vhodným zařízením k plnému využívání produkované tepelné energie ani nebylo možné takovou technologii získat na průmyslovém zahraničním trhu. Proto jsme vyvinuli prototyp výměníku,“ vysvětlila princip výměníků jeho spoluautorka Zuzana Klečková.
„Produkovanou tepelnou energii může využívat pro ohřev teplé vody, vytápění nebo výrobu chladu – podle momentálního požadavku uživatele,“ dodala.
Prodej patentu je ale u VŠB spíše výjimečnou záležitostí. Škola daleko častěji licence na využívání svých vynálezů pronajímá, samotná patentová práva jí zůstávají i nadále.
„U licence je finanční návratnost delší, ale pokud se ukáže, že má produkt vysoký komerční potenciál, jsou univerzitě místo jednorázového finančního vypořádání pravidelně vypláceny provize,“ přibližuje důvody mluvčí VŠB Klára Janoušková. „Za poslední tři roky bylo prodáno 27 licencí.“
Zisky Vysoké školy báňské z objevů se během čtyř let téměř zdvojnásobily. „Ve smluvní spolupráci s průmyslem jsme třetí nejúspěšnější školou v republice,“ vysvětluje mluvčí.
„V loňském roce získala univerzita díky výzkumu 116 milionů korun. Pro srovnání – v roce 2011 to bylo 61 milionů, v roce 2013 87 milionů korun.“
Nápady studentů a profesorů mají uplatnění i v zahraničí
A vynálezy studentů i profesorů VŠB nacházejí uplatnění i v zahraničí. Za prodej zařízení detekujícího poruchy na vedení vysokého napětí získala škola 62 tisíc eur.
„Projekt vznikl na objednávku z průmyslu, který chtěl řešit detekci poruch v distribučních sítích vysokého napětí. Tým fakulty elektrotechniky a informatiky vedený Stanislavem Mišákem vyvinul detektor izolovaných závěsných vodičů,“ popsala Klára Janoušková další úspěšný projekt.
„Ve spolupráci s distribuční společností se prototypové řešení dále vyvíjí nejen pro využití v rámci distribučních sítí na území České republiky, ale především pro oblast Skandinávie.“
A patenty nezískává jen samotná univerzita, ale také její studenti.
Například doktorand Marek Gebauer vymyslel nový systém chlazení brzdového systému závodních automobilů, s nímž oslovil také zástupce renomovaných značek. Získal například ocenění z mezinárodní konference výrobců brzdových systémů Eurobrake v Drážďanech, kde o vítězi rozhodovali zástupci výrobců automobilů značek, jako je Audi, Daimler nebo Ford.
Vynálezy ale nesměřují jenom do oblasti dopravy. Díky přístroji z VŠB budou v budoucnosti možná snadnější operace jater.
„Jedná se o radiofrekvenční chirurgický nástroj pro léčbu nádorů na játrech. Snižuje zatížení pacienta v průběhu operace, díky šetrnějšímu zákroku zkracuje dobu rekonvalescence, a to nejdůležitější – zvyšuje šance pacienta na úplné vyléčení,“ popsala přístroj mluvčí univerzity.
„Návrh nástroje vznikl jako bakalářská práce, na jeho vývoji se podílí tým vědeckých pracovníků z Fakulty strojní a Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB a lékařů Fakultní nemocnice v Ostravě.“
