Otto Lev Stanovský - zapomenutý statečný muž, který ani při službě u Habsburků nezapomenul na svůj původ. | foto: Archiv Muzea Novojičínska

Cimrman? Kdeže. Vychovatelem princů byl vlastenec Stanovský

  • 13
Fikce ze známého filmu Jára Cimrman ležící, spící, ve kterém český génius vychovává potomky následovníka habsburského trůnu, má nečekaně pravdivý základ. Vychovatel se však jmenoval Stanovský, rodák se Slatiny u Bílovce na Novojičínsku. A stejně jako Cimrman byl i velkým vlastencem.

Byla to strašná povinnost. Otto Lev Stanovský přijal 28. června před sto lety na zámku v Chlumu u Třeboně telefonát, ve kterém mu sdělili, že následovník trůnu František Ferdinand d’Este s chotí Žofií byli zastřeleni v Sarajevu. A on jako vychovatel musel princům Maxmiliánovi a Ernstovi (12 a 10 let) oznámit, že přišli o rodiče.

Otto Lev Stanovský

Mladý kněz Otto Lev Stanovský.

  • Narodil se 8. listopadu 1882 ve Slatině, obci u Bílovce.
  • V roce 1906 vysvěcen na kněze, v letech 1909 až 1912 studoval ve Vídni prestižní vyšší vzdělávací institut pro kněží z celé monarchie.
  • Od září 1912 působí jako vychovatel dvou synů následovníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este.
  • Od roku 1934 kanovník Metropolitní kapituly u sv. Víta.
  • Nacisty byl zatčen po heydrichiádě v roce 1942, zemřel v prosinci 1945 na následky útrap z věznění.

„Pánové Svěrák se Smoljakem jistě netušili, že jejich Jára Cimrman je vlastně Otto Lev Stanovský. I on prince učil česky a měli skvělý vztah,“ poznamenal Jaroslav Zezulčík, kastelán zámku v Kuníně, kde do 28. října probíhá výstava Po stopách Sarajeva.

Stanovský se narodil ve Slatině, obci nedaleko Bílovce. „Ani u nás jsme o něm dlouho nevěděli a je to překvapení, jakou významnou osobností byl,“ poznamenal slatinský starosta Luděk Míček. Nyní už spolupracuje s historiky, informace o rodáku obec vyvěsila na webové stránky a v listopadu se pak uskuteční přednáška pro občany.

Čech u Habsburků? Ani náhodou

Když se Stanovský stal vychovatelem princů, způsobilo to prý v německých kruzích pozdvižení a objevily se nevyslyšené protesty proti čechizaci rodiny následníka trůnu.

Mladý kněz byl totiž znám jako velký vlastenec. „Přestože byli po válce princové podle mě neprávem vyhnáni z prvorepublikového Československa, velela Stanovskému povinnost, aby je následoval,“ řekl Zezulčík.

Stanovský a zámecká výstava

Ještě dnes, 28. října, máte možnost navštívit v zámku v Kuníně nedaleko Nového Jičína unikátní výstavu Po stopách Sarajeva 2014, kde je nejen mnoho unikátních fotografií rodiny následníka trůnu, a to nikdy nepublikovaných, ale i dokumenty a osobní věci Stanovského.

Při příležitosti státního svátku je vstup zdarma. Návštěvníky zámku provedou i dětští průvodci a čekají je i živé obrazy, ve kterých budou vystupovat hraběnka Walburga a její žák, malý František Palacký (podrobněji zde).

Vychovatel odešel až v roce 1923, to už byli princové dospělí, a v církevní kariéře to dotáhl až do funkce kanovníka pražské Metropolitní svatovítské kapituly a předsedy ústředí svazu katolické charity.

Právě v této funkci v roce 1938 významně pomáhal lidem utíkajícím z nacisty obsazovaného pohraničí. A když byl okupován i zbytek země, zapojil se do odboje. Ještě v roce 1941 byl kandidátem na úřad pražského arcibiskupa.

Dalším zlomovým okamžikem v jeho životě se stal atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Věděl, že zástupci pravoslavné církve shánějí úkryt pro několik osob. Netušil sice, že jde o výsadkáře, úřadům však nic neoznámil.

Když se to gestapo při krutých výsleších dozvědělo, ráno 3. července 1942 si pro Stanovského přišlo a zatklo. Několik měsíců pak strávil ve věznici na Pankráci.

Po převezení do Berlína padl nemilosrdný verdikt - trest smrti. Teprve až na opakované přímluvy apoštolského nuncia v Německu a dalších lidí byla poprava zrušena a rozsudek změněn na dlouholetý žalář.

Otto Lev Stanovský v době nacistické okupace, ještě před svým zatčením.

Až do konce války tak Stanovský strávil ve věznici v bavorském Straubingu, kde byl dokonce údajně nějaký čas vsazen do kobky a přikován řetězem.

„Ačkoliv hned po návratu do vlasti navázal na předválečnou činnost, jeho zdraví bylo několikaletým krutým vězněním podlomené. Na následky útrap pak koncem roku 1945 umírá,“ přiblížil kunínský kastelán. Stanovský měl 63 let, pohřben je na hřbitově v Praze-Břevnově.

Rodná obec zvažuje pamětní desku

Kastelán Zezulčík připomíná, že vzdělaný Stanovský měl velmi blízko i k hudbě. „Složil několik hudebních děl, byl výborným klavíristou a violoncellistou.“

Stanovského odkaz pak na desítky let upadl v zapomnění. Pro komunisty totiž statečný kněz, navíc vychovatel dětí Habsburků, nebyl tím správným vzorem hrdiny.

To se mění až v současnosti. Po výstavě v kunínském zámku bude nejspíše následovat odhalení pamětní desky v rodné obci. „Stanovského rodný dům už sice nestojí, ale pamětní desku bychom mohli umístit například na místní zámek, kde sídlí obecní úřad,“ uvedl slatinský starosta Luděk Míček.