Unikátní výzkum. Psi odhalují rakovinu, nemoc zjistí dříve než přístroje

  • 19
Patnáct psů si pravidelným tréninkem v Kopřivnici osvojuje schopnost spolehlivě odhalit rané fáze rakoviny plic a vaječníků. Ačkoliv jde po dvou letech stále o výzkum, v tuzemsku zřejmě ojedinělý, výsledky jsou zatím slibné.

Desetiletý německý ovčák Endy se jen na okamžik zastaví u tří nádobek se vzorky. U čtvrté si však okamžitě lehne. Při další zkoušce totéž udělá už u druhé nádobky. A také správně. Nenechá se ošálit ani tím, když ani jedna pachová konzerva neobsahuje to, co má najít.

Právě Endy patří mezi nejlepší psy, kteří už téměř dva roky na okraji Kopřivnice cvičí odhalování vzorků s nálezem rakoviny. Jeho úspěšnost překračuje devadesát procent.

„Desítky let se věnuji sportovní kynologii, která obsahuje i pachové práce. Takže Endy už měl nějakou průpravu. Sice jsme výcvik museli upravit, ale předchozí zkušenosti jistě pomáhají,“ vysvětlil Endyho majitel Josef Kaňa, proč už jeho svěřenec dosáhl nejvyšší hodnocené kategorie A5.

V Anglii hledání rakoviny podporuje stát

Čichové schopnosti psů jsou hojně využívány například při hledání lidí pod troskami, neomylně odhalí i minimální množství drog nebo výbušnin. Ale zjišťování rakoviny patří mezi oblasti, které se teprve rozvíjejí.

„V Anglii tuto metodu dokonce podporuje stát, také třeba v Itálii a Polsku jsou poměrně daleko. U nás jsme narazili na nějaký jednorázový výzkum v Brně, ale jinak jsme asi jediní,“ poznamenal Spiros Tavandzis, který společně s Petrou Matulovou stál za vznikem spolku České centrum signálních zvířat.

Poprvé o možnosti psího vyhledávání rakoviny slyšel v roce 2009. Pořád mu to vrtalo hlavou. O tři roky později proto navázal spolupráci s bývalou zdravotní sestrou, která chovala psy.

Ale teprve v roce 2016 se projekt rozjel naplno, poté spolek našel výcvikové útočiště v objektu u letního stadionu v Kopřivnici.

Buldoček by asi nebyl nejvhodnější

Tavandzis s Matulovou na začátku obcházeli kynologická střediska.

„Nikdo se s námi nechtěl moc bavit, uspěli jsme až v Příboře u pana Kani. Ten svolal i své kolegy, a tak jsme začali,“ vzpomíná Matulová.

Teď každý týden v Kopřivnici trénuje patnáct psů. „Mladý nebo starší, čistokrevný nebo voříšek, je to jedno. Jen musí mít delší čenich, buldoček by asi nebyl nejvhodnější,“ vysvětluje Matulová.

Webové stránky Českého centra signálních zvířat

Psi cvičí vyhledávání rakoviny vaječníků a plic, v budoucnosti, až se podaří vycvičit více psů, by spolek rád přidal odhalování rakoviny prostaty, případně i počáteční fáze Alzheimerovy choroby.

Zcela zásadními pro kvalitní výcvik zůstávají vzorky s pozitivním rakovinným nálezem. Tavandzis přibližuje, že spolek spolupracuje s několika lékaři.

„Onkologičtí pacienti o našem výzkumu a poskytnutí vzorků vědí, lékaři je informují a podepíší informovaný souhlas. Pak je jim odebírána krev, která se v laboratoři zpracuje do pachové konzervy,“ popisuje Tavandzis.

Každý pes je cvičen na jiný druh rakoviny

Spolek hodlá dosáhnout stavu, kdy by pět psů co nejspolehlivěji odhalilo, zda je vzorek pozitivní, nebo negativní. A protože je každý „čichač“ cvičen na jiný druh rakoviny, tak aby bylo také jasné, jakým nádorovým onemocněním pacient trpí.

„Takže u každého vzorku by se naplánovaly čichací práce s počtem psů a opakováním, aby byly výsledky co nejpřesnější,“ poznamenal Tavandzis. K tomu však má spolek ještě poměrně daleko, byť výsledky jsou zatím slibné.

Podle zahraničních výsledků jsou takzvaní signální psi schopní odhalit rakovinu v časné fázi, a to i dříve než moderní přístroje.

Spolek cvičí dvakrát týdně v kopřivnickém středisku, trénují ale i doma. „Někdy se daří lépe, někdy hůře. Těžko to odhadnout, možná se na psy přenáší i stres člověka,“ říká Lenka Richterová na adresu své čtyřleté fenky čuvače.

Richterovou možnost výcviku zaujala. Chtěla zabavit psa a současně zkusit i něco nového. „Nějaké speciální nároky pro chov psa zařazeného do výcviku nejsou, krmení je běžné. Jen se musí dávat pozor, aby si pes nezranil čenich.“

Vedení spolku přiznává, že u odborné veřejnosti se mnohdy setkává s nedůvěrou. Odmítavý postoj Tavandzise sice mrzí, ale vlastně ho chápe, protože metoda je u nás jen velmi málo známá. Doufá však ve změnu přístupu.

Lékař: Vítám každou metodu, která pomůže zjistit nemoc

Podporovatelů totiž stále přibývá. „Tento výzkum určitě podporuji, je to nic proti ničemu. Vždyť jako pneumoonkolog vítám každou metodu, která pomůže co nejdříve odhalit nádorové onemocnění,“ zhodnotil psí výzkum Jaromír Roubec, primář plicního oddělení Vítkovické nemocnice.

Poukázal, že zrovna rakovinu plic se i pomocí moderních zobrazovacích přístrojů daří většinou zjistit poměrně pozdě, a to až přijde člověk s příznaky závažného onemocnění.

„Uvidíme, jak výsledky dopadnou,“ dodal s tím, že by tato metoda mohla být vhodná například pro zájemce z rizikových skupin, kde se rakovina už vyskytla.

Tavandzis zdůrazňuje, že psí výcvik zůstává v oblasti výzkumu. „Zatím vlastně stále zjišťujeme, zda je něco takového vůbec možné. Až naše výsledky budou takové, jaké očekáváme, poté je publikujeme v odborných časopisech a pak se uvidí,“ naznačil další postup.