„Stát navýšil příspěvek na výměny neekologických kotlů asi o 600 milionů korun. Moravskoslezský kraj dostane z těchto peněz 181 milionů. Pokryjí všech 1 564 žádostí třetí kotlíkové výzvy, které byly v zásobníku,“ sdělila mluvčí hejtmanství Nikola Birklenová.
Ve třetí výzvě se předloni sešlo deset tisíc žádostí v rekordním čase. Podmínky splnilo 9 379 z nich. Dalších 903 žadatelů bylo v zásobníku z minulé výzvy. Rozdělovaná miliarda však pokryla jen necelých osm a půl tisíce výměn.
„Nyní můžeme vyhovět všem, kteří splnili podmínky programu,“ uvedl hejtman Ivo Vondrák. Kraj přidá každému žadateli sedm a půl tisíce korun.
Nové peníze pocházejí z operačního programu Životní prostředí. „Protože se kotlíkové dotace ukázaly jako velmi úspěšný program, převedli jsme na ně část peněz z jiných částí dobíhajícího programu,“ vysvětlil ministr životního prostředí Richard Brabec.
Efekt výměny kotlů potvrzují měření
Výměna kotlů se podle ministerstva znatelně promítá do kvality ovzduší a do roku 2027 na ni hodlá v Česku využít dalších pět miliard. O penězích se jedná, případná další výzva by mohla přijít v první polovině roku 2022.
Efekt výměny kotlů mezitím potvrzují například měřicí kampaně v Bolaticích na Opavsku. Už čtyři topné sezony tam s důrazem na škodliviny, které kotle produkují, odborníci sledují kvalitu ovzduší. Naměřené hodnoty srovnávají s modelovými výpočty, k nimž využívají údaje o počtu a typu nových kotlů v Bolaticích.
„Ukazuje se, že reálnost výpočtů je podpořena výsledkem, který jsme naměřili. Vidíme, že předpoklady skutečně vycházejí,“ uvedla Blanka Krejčí, vedoucí oddělení kvality ovzduší ostravského ČHMÚ.
Za dotace ze tří kol se vymění 23 tisíc kotlů
Kraj za všechny tři kola kotlíkových dotací zatím lidem vyplatil přes 1,8 miliardy korun. První dvě výzvy jsou hotové a kotel díky nim má 13 a půl tisíce lidí. Z třetí výzvy je po výměně přes 4 200 domácností. Po skončení všech tří kol bude v kraji nových 23 tisíc topenišť.
Nahradit je ale nutné i další. Od září 2022 domácnosti nesmí pod hrozbou padesátitisícové pokuty topit v kotlích na tuhá paliva první a druhé emisní třídy. Kolik takových v kraji zbývá, ale nelze vyčíslit přesně.
Podle údajů statistiků z roku 2011 bylo tehdy v kraji 47 tisíc domácností, které topí pevnými palivy. V roce 2017 byla čísla zpřesněna a pro kraj uvádějí 107 tisíc domů topících pevnými palivy – samostatně i v kombinaci s biomasou, zemním plynem, elektřinou či jiným zdrojem. Polovinu, tedy minimálně 23,5 tisíce a maximálně 53,5 tisíce, odborné odhady řadí k zastaralým.
