Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Do Nového Jičína přijel Laudon ověnčen poctami. Svou smrtí město proslavil

  12:06aktualizováno  12:06
Tři sta let od narození jednoho z nejslavnějších vojevůdců, generalissima Ernsta Gideona von Laudon, si letos budou během celého roku připomínat v Novém Jičíně. Město pojí s vojevůdcem jeho poslední chvíle, zemřel zde v roce 1790 na následky tehdy neznámé choroby – zvětšení prostaty.

Laudonova knihovna čítá mnoho tisíc svazků knih, nákresů i plánů. Mezi nejvzácnější patří obří rukopisný plán Slezska z poloviny 18. století, který je tvořen dvanácti plachtami. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

„Zlidovělá postava Laudona je s Novým Jičínem spojena více než s jinými místy Evropy. A že těch míst je požehnaně,“ říká historik a kastelán kunínského zámku, Jaroslav Zezulčík.

Můžete čtenářům přiblížit, jakou osobností Laudon byl?
Laudon náležel mezi nejuznávanější vojevůdce, ve své době byl skutečně postrachem svých nepřátel. Odtud ono zaklení „Himmel Laudon!“ (nebesa, Laudon!), to vždy, když pruští vojáci zjistili, že v čele rakouské armády jede generál Laudon. Vypráví se anekdota, že když Laudon doprovázel císaře Josefa II. na setkání s pruským králem Bedřichem Velikým v Uničově roku 1770, požádal král Bedřich svého velkého protivníka, aby si při setkání přesedl. „Sedněte si, milý Laudone, vedle mne, prosím, vidím vás raději vedle sebe než proti sobě,“ řekl.

Fotogalerie

Byl oblíbený i mezi prostým lidem. Čím to bylo?
Lidovost Laudonovy postavy spočívala patrně v jeho původu: pocházel z nemajetné a nijak zvláště urozené rodiny z Pobaltí. Od mládí se potloukal nejprve v carské armádě, nabídl své služby pruskému králi, který jej jako mladého důstojníka odmítl, měl prohlásit, že tvář tohoto muže se mu nelíbí, a nakonec vstoupil do služeb známého barona Trencka k jeho pandurům. Zde si osvojil zásady vedení takzvané malé války. Tedy práci s menšími nepravidelnými jednotkami, které napadaly nepřítele ze zálohy a narušovaly neustále jeho klid. Tyto zásady pak bohatě využíval jako voják ve vysokých velitelských funkcích.

Jak se vlastně stal z obyčejného důstojníka slavný vojevůdce?
Na počátku sedmileté války přichází Laudon v čele svých hraničářů do českých zemí a jeho hvězda prudce letí vzhůru. V roce 1758 rozmetá pruský zásobovací konvoj u Domašova a zachrání tak obléhanou Olomouc. Získává kříž řádu Marie Terezie, mladý generálmajor stoupá rychle na příčkách hodností, je mu svěřováno velení samostatných sborů. Zkrátka se stává postrachem pruského krále. On sám byl v civilu vnímán jako poměrně nezajímavý až nudný člověk, jeho prostý původ a nedostatek vzdělání jej oddělovaly od velkého světa vídeňského dvora, kterého se stranil. Vše doháněl ale svou pílí, samostudiem, budoval ohromnou knihovnu, sbírku plánů, které studoval. A pak – na rozdíl od svých kolegů – byl geniální stratég, a když se postavil do čela armád, byl k nepoznání. Měl charizma a armáda jej milovala. A přízní jej zahrnovala také panovnice Marie Terezie.

Pojí Ernsta Gideona von Laudon s Novým Jičínem jen jeho poslední návštěva, nebo jich bylo více?
Nevíme, kolikrát Laudon za svůj život město vlastně navštívil. Od roku 1769, po skončení sedmileté války, působil jako velící generál na Moravě a jistě navštěvoval různá místa. Podle legendy měl před svou poslední cestou na Moravu a do Nového Jičína prohlásit, že si zde kdysi zapomněl klobouk a nyní si pro něj dojde a dobude pro Rakousko nazpět ztracená slezská území. Není ale podstatné, kolikrát město navštívil. Zde ukončil na vrcholu kariéry svůj pozoruhodný život a Nový Jičín se tak stal místem, kde byla památka populárního vojevůdce po staletí udržována.

Jak tehdy jeho návštěvu vnímali obyvatelé města?
Laudon přijížděl do Nového Jičína v květnu roku 1790 už jako, dá se říci, evropská celebrita. Po jeho nástupu do čela rakouských armád se karta štěstí zpackané válečné kampaně proti Turkům na Balkáně naprosto obrátila. Laudonův příchod do čela armád si vynutilo veřejné mínění a samotní vojáci. Na závěr kampaně v říjnu roku 1789 navíc dobyl Bělehrad a po vzoru slavného prince Evžena Savojského se stal „nesmrtelný“. Byl zahrnut poctami císaře a do Nového Jičína přijížděl jako generalissimus, armáda mu byla naprosto podřízena. Z Nového Jičína, v jehož okolí se soustředila velká část vojenských jednotek, podnikal inspekční cesty po okolí.

Rok ve znamení generála Laudona

Nový Jičín připravil k 300. výročí Laudonova narození doprovodný program:

  • V únoru se uskutečnila vzpomínková akce za účasti klubů vojenské historie a v návštěvnickém centru začala interaktivní hra Tajuplný Laudonův dům.
  • V září budou ve městě slavnosti s přehlídkou vojensko-historických jednotek.
  • Návštěvnické centrum vydalo výroční turistickou známku s podobiznou Laudona a pamětní medaili.

Co vedlo k Laudonově smrti?
Příznaky nemoci se u něj projevily během oběda u knížete Lichnovského na zámku v Hradci nad Moravicí. S třesavkou byl převezen do hlavního stanu v Novém Jičíně. Po jisté době se jeho zdravotní stav zlepšil. Laudon dokonce přijal kmotrovství narozeného syna svého hostitele, měšťana Kreutzburga. Pak se ale zase nemoc vrátila a jeho konec se zdál naprosto nevyhnutelný. Na lůžku nechal sepsat svou poslední vůli, rozloučil se s přítomnými veliteli, armádou a 14. července kolem sedmé hodiny večer zemřel. Před smrtí měl poděkovat i obyvatelům města za modlitby. Jeho smrt byla pro Rakousko neobyčejná rána a dosud málo známé město Nový Jičín se najednou objevilo na stránkách všech světových novin.

A co bylo příčinou jeho smrti?
Mezi lékaři se rozhořel rovněž velký spor, kdo je za jeho smrt odpovědný. V minulém století však lékaři konstatovali, že nemoc, na kterou Laudon zemřel, byla tehdy neznámá a nevyléčitelná – bylo to zvětšení prostaty. Nicméně na počátku 19. století vedlo úmrtí maršála k založení první nemocnice ve městě, aby se podobný případ nemohl nikdy opakovat.

Ve městě je uchována Laudonova knihovna. Jak k tomu došlo?
Laudonova knihovna je poklad, který je dnes uchováván na Žerotínském zámku v Novém Jičíně. Byla to Laudonova chlouba. V závěti, sepsané v Novém Jičíně, ji věnoval svému dědici a synovci Alexandrovi. Knihovna byla uchovávána na Laudonově zámku v Hadersdorfu u Vídně, odkud byla ve 20. století převezena na další zámek rodiny Laudonů – v Bystřici pod Hostýnem. Po prodeji zámku byly knihy složeny za 2. světové války v bednách u příbuzných hrabat Thunů na zámku v Kvasicích. Po válce knihovna putovala jako konfiskát na zámek Valtice, pak na Vranov nad Dyjí a na hrad Bítov. Odtud jsme knihovnu v roce 2002 převezli na zámek do Nového Jičína. Až do této doby byla knihovna považována mezi odbornou veřejností za ztracenou, tak se o ní psalo u nás i v Rakousku. Větší povědomí o knihovně se podařilo rozšířit až v roce 2013, kdy byly její nejvzácnější kusy vůbec poprvé vystaveny na zámku v Kuníně.

A co je její součástí?
Jsou to především knihy maršála Laudona v nádherných vazbách s jeho supralibros a pak ty nejvzácnější vojenské plány, které lze nazvat skutečným pokladem. Nechybí takové unikáty jako například plán obléhání Bělehradu, plány Laudonových bitev a další. Knihovna je dnes majetkem Národního muzea a čítá přes 13 tisíc svazků.

Kdy si začalo město Nový Jičín generála Laudona připomínat?
Skon takové osobnosti v menším městě vedl k tomu, že dům, kde Laudon zemřel, se stal nejznámějším domem celého města. V roce 1800, když Nový Jičín navštívil další slavný generalissimus Suvorov, mu dům ukázali, napsal pak do Ruska: Prolil jsem zde slzy. Nový Jičín nechybí v žádné knize či článku o Laudonovi, nicméně za minulého režimu jeho sláva trochu pobledla.

Kdy došlo ke zlepšení?
S kamarády z novojičínského muzea jsme se rozhodli vše změnit, když se blížilo velké výročí 200 let od jeho úmrtí. Ještě v roce 1989 byla příprava slavnostního připomenutí takřka nemyslitelná, vše jsme proto chystali potají pod krycím názvem „Osvícenská společnost na Moravě.“ Pak už to šlo rychle. Po pádu režimu se 14. července 1990 konala velká událost. Na náměstí byly historické vojenské pluky od nás i z Rakouska, odhalovali jsme pamětní desku a bustu, konala se velkolepá výstava, program na náměstí, přehlídky armád... Něco podobného město do té doby nezažilo.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Obžalovaný Goran Boban přichází do jednací síně. (7. listopadu 12016)
Chorvat dal vyhodit do vzduchu svou vilu u Nového Jičína. Dostal čtyři roky

Krajský soud v Ostravě uložil čtyři roky vězení chorvatskému podnikateli Goranu Bobanovi. Navíc by měl zaplatit přes milion korun. Uznal ho vinným, že kvůli...  celý článek

V sobotu byla ve Větrovech u Tábora otevřena nová zoologická zahrada.
Proti potkanům ekologicky. V Havířově je loví puštíci

Vedle deratizátorů bojují proti potkanům v Havířově i sovy. Loni koncem roku nechala radnice v deseti vytipovaných lokalitách umístit budky pro puštíky. Teď...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Slezské řeky druhého stupně nedosáhly, pytle zůstanou v pohotovosti

Na některých místech Moravskoslezského kraje ve čtvrtek napršelo až sedmdesát milimetrů srážek. Potoky a řeky se naplnily, žádný z vodních toků ale v noci na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.