Byla to náhoda a velké překvapení. O více než půlmetrové bronzové soše známé slezské sochařky Heleny Scholz nikdo nevěděl. Ani sama její majitelka. Až si jednou zašla na odbornou přednášku. "Scholz, Scholz, to mi něco říká. Myslím, že mám něco takového doma," oznámila udiveným historikům. A měla.
Nej... výstavy o Slezsku
|
"Socha zobrazuje Friedricha hraběte Stolberga-Stolberga. Nikdo o ní nevěděl. Nebyla nikdy známá a prezentovaná. Je úžasné, že se objevila zrovna teď," popisuje Markéta Kouřilová ze Slezského zemského muzea.
Socha se tak stala jedním ze dvou stovek artefaktů, které se z celého Slezska sešly v Opavě, aby ve Slezském zemském muzeu vytvořily výstavu Město - zámek - krajina.
Ta se snaží vystihnout jedinečnost a zároveň typičnost nejmenší z českých zemí - Slezska.
Vykresluje ji pomocí místních uměleckých děl i těch nejobyčejnějších dokladů života Slezanů - pivních tácků, které používali, prvních turistických značek, jež se ve Slezsku objevily, či sklenic z místních lázní.
Bronzový hrabě Stolberg našel své místo v zámeckém pokojíčku. Společnost mu tam dělají domácí varhany, malby i privátní fotografie panstva. Ty pocházejí z Ropice. "Je to ukázka interiéru provinčního zámečku, kde se pěstovalo múzické umění, sběratelství, ale proniklo sem také něco ze soukromí," líčí Kouřilová.
Vzácnou desku objevili náhodou. Při čištění sklepů
Návštěvníci výstavy budou také první, kdo spatří nejstarší pamětní desku z hradeckého zámku. Připomíná návštěvu Ludwiga van Beethovena a vznikla v první půlce 19. století.
"Po řadu desetiletí byla zapomenuta. Objevena byla během generální opravy zámku při čištění sklepů. Hluboce zasunutá pod zdí bývalé kotelny," prozrazuje autor výstavy Pavel Šopák.
Výstava mapuje řadu fenoménů, chce ukázat Slezsko jako spojení krajiny a lidské aktivity. Zaměřuje se třeba na hranice.
Jeden z nejstarších vozů vítá návštěvníky už v hale muzea
"Například hraniční kameny byly stabilními prvky v krajině, nositeli paměti. Na rozdíl od stromů nebo toků se neměnily," komentuje Markéta Kouřilová.
Pod hledáček historiků se dostala i komunikace. Zvládání krajiny stavbou cest, mostů, železnice. Formování slezské krajiny zemědělstvím a průmyslem. Nebo první auta. Přímo v hale muzea přitom návštěvníky přivítá jeden z prvních vozů ve Slezsku pocházející z roku 1905.
Zvon pocházející ze severní dráhy císaře Ferdinanda z doby okolo roku 1836.
Bronzová soška zobrazuje Friedricha hraběte Stolberga-Stolberga.
Zámecký pokojíček na výstavě Město - zámek - krajina ve Slezském muzeu.
A nejde jen o výstavu. Záměr doslova prorostl i místní stálou expozici. „Ve stálé expozici jsme vyměnili řadu vystavených předmětů. Aby návštěvníci poznali, které to jsou, opatřili jsme je zelenými popiskami. Naše motto je: jděte po zelené,“ upřesnil ředitel muzea Antonín Šimčík.
Výstava je jedním z výstupů unikátního projektu Slezsko: paměť-identita-region. Jde o nejdůležitější akci muzea za poslední desetiletí. Pět let budou historikové zkoumat slezské reálie, doslova se prohrabávat sbírkami z celého regionu, brát do ruky věc po věci, hledat mezi nimi vazby. Zůstane po nich mimo jiné šest specializovaných publikací, jež budou charakterizovat celé Slezsko a jeho kulturu.
