Mariana Machová zemřela roku 1837 den před Štědrým dnem. Bylo jí pouhých dvacet let.
Tento zápis z jedné z ostravských úmrtních matrik by byl všední, nebýt faktu, že se expertům podařilo najít ostatky zmíněné ženy.
Patřila totiž k lidem, kteří byli v 18. a 19. století pohřbeni na hřbitově v dnešní Puchmajerově ulici. "Prošli jsme matriční záznamy a zjistili, že se na 98 procent jedná o Marianu Machovou. Zemřela na krvácení do mozku a je znát, že jí po smrti pitvali hlavu. Na lebce měla ostrý průřez," sdělil Zbyněk Moravec, autor výstavy Příběh zapomenutého hřbitova, kterou od úterý uvádí Ostravské muzeum.
Hřbitov fungoval 120 let
Expozice poprvé přináší informace o jednom ze zapomenutých hřbitovů, který v roce 2007 odkryli dělníci při stavbě kanalizace. Jak připomněl Zbyněk Moravec, v Ostravě původně existoval pouze jediný hřbitov - okolo kostela svatého Václava. Do 19. století tu fungovaly ještě další dva hřbitovy a jedním z nich byl právě v dnešní Puchmajerově ulici.
Svědectví minulosti |
Místu, kde se nacházel, se říkalo na Zámčisku a hned vedle něj - v místech domu na nároží ulic Puchmajerova a Zámecká, kde dnes v přízemí sídlí drogerie - stála i kaple svatého Lukáše.
"Podle historických dokladů bylo na hřbitově v letech 1723 až 1843 pohřbeno 7 442 osob," upřesnil Zbyněk Moravec.
Další z odborníků, Michal Živný z katedry biologie a ekologie Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity, vysvětlil, že nalezené ostatky bylo nutné rekonstruovat. Celkem archeologové na místě bývalého hřbitova našli kosti asi čtyřiceti lidí.
Na hřbitově spočinuli většinou méně majetní lidé
Jak experti posléze zjistili z úmrtních matrik, byli mezi nimi vesměs méně majetní lidé, sluhové, nemanželské děti, pasáci dobytka, ale třeba i žebráci. Důvody úmrtí? Často nemoc, ale i utonutí, úder blesku nebo zastřelení.
Nejstarším člověkem, který našel poslední odpočinek u kaple svatého Lukáše, mohla být Ludmila, vdova po Mikuláši Gluškovi ze Lhotky, dnešních Mariánských Hor, která podle matriky zemřela roku 1729 ve věku 104 let.
Výstavu můžete navštívit až do 7. září. Krom samotných archeologických nálezů či například dobových fotografií, nabízí i kresebnou rekonstrukci mužské a ženské tváře vytvořenou podle dochovaných lebek.
