„Jedná se o sbírku historických fotografií z archivu muzea. K vidění jsou staré snímky Moravské a Slezské Ostravy z let 1901 až 1926, které jsme doplnili fotkami Viery Gřondělové pořízenými v letošním roce. Autorka současných záběrů se snažila zachytit stejné místo, které fotili její předchůdci. Některé snímky vypadají podobně, i když je od sebe dělí století, jiné jsou zcela odlišné. A ne vždy je to změna k lepšímu,“ upozorňuje kurátor výstavy Jiří Hrdina.
Výstava o pádu Řetězového mostu |
Na snímcích jsou k vidění opravdové unikáty, které dnes již neexistují, protože byly zbořeny, jako například okolí Masarykova náměstí nebo současné Černé louky. Návštěvník si tak může udělat představu o kráse historické Ostravy, k čemuž mu napomohou i zajímavosti z oboru fotografie.
Zájemci se například dozví, že aby byla expozice na fotografické skleněné desky správná, musela asistentka obíhat dům stojící na Kuřím rynku. Po naexponování fotograf vyvolal skleněnou desku v temné komoře a snímek „vykopíroval“ na fotografický papír. Zvětšovací přístroj se nepoužíval a jednalo se o takzvanou kontaktní kopii.
Na kopírování vzpomínala dcera Josefa Bočka takto: „Měli jsme přesně spočítáno, že správná expozice je dvojí oběhnutí kolem ateliéru. A tak jsem v komoře založila do kopírovacího rámečku fotopapír a negativ, rámeček zavřela a vyběhla před ateliér. Stačila dvě kolečka kolem domu a po vyvolání byl snímek perfektní.“
Na chodbě muzea je také k vidění například fotoaparát ve tvaru dřevěné kamery. Jedná se o studiový portrétní velkoformátový přístroj pražské firmy Emil Wachtl, který byl součástí fotoateliéru dalšího z významných ostravských fotografů Jana Spisara.
Výstavu doplňuje komorní prezentace vybraných snímků zhotovených technikou dírkové fotokomory, které vznikly během muzejního workshopu u příležitosti Světového dne dírkové fotografie v letech 2014 až 2016.
Výstava potrvá do 20. listopadu.