Výstava Znamení vertikál v opavském Slezském zemském muzeu, kde byly svezeny z...

Výstava Znamení vertikál v opavském Slezském zemském muzeu, kde byly svezeny z celého Moravskoslezského kraje památky z kostelů. Na snímku betlém z Města Albrechtic, první polovina 19. století, polychromovaná dřevořezba. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

Obří betlém i relikviář. Slezsko ukazuje své poklady

  • 0
Na tři stovky obrazů, soch, náboženských předmětů, dokumentů i drobností se sešlo v opavském Slezském zemském muzeu. Netypická výstava Znamení vertikál tam vznikala deset měsíců a ukazuje ojedinělý pohled do duchovního života celého českého Slezska.

Tolik vzácných církevních kusů na jednom místě ještě v kraji nebylo. Pocházejí z far, kostelů, soukromých sbírek, knihoven i muzejních depozitářů. Řadu z nich lidé uvidí vůbec poprvé.

"Svezli jsme je z celého českého Slezska, velmi nám vyšli vstříc faráři jednotlivých farních úřadů. Exponáty máme i z polského Těšína, Olomouce, Třeboně či pražské Národní galerie, kde byly uloženy," říká autor výstavy Pavel Šopák.

Světlo světa tak spatřily skutečné skvosty. Například relikviář sv. Kříže půjčený z opavského farního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Podle tradice už od středověku uchovává poměrně velký ostatek sv. Kříže.

Znamení vertikál

  • Výstava mapuje duchovní život českého Slezska od středověku do začátku první světové války.
  • Je lidem přístupná od 25.9.2013 do 23. března 2014 v historické výstavní budově Slezského zemského muzea v Opavě.
  • Obohatí ji i doprovodný program: od října do prosince série přednášek s církevní tematikou, v listopadu pak komentované prohlídky vedené autorem Pavlem Šopákem.
  • Její součástí jsou i tři vzdělávací programy pro školy, které děti seznámí s církevními svátky, světci a světicemi a s církevními řády ve Slezsku.

"Jde o světový unikát. Zatímco v jiných relikviářích jde většinou o třísky či velmi malé kousky, ten opavský je jeden z největších na světě. Z hlediska náboženského prožívání má nevyčíslitelnou hodnotu. Už němečtí rytíři si jej nesmírně považovali, měli z Vatikánu potvrzení o jeho pravosti," popisuje Šopák.

Vzácný relikviář má za sebou dlouhou cestu - v 16. století jej z Opavy odvezl císař Maxmilián II. a artefakt skončil ve vídeňském klášteře klarisek. Zpátky do Opavy se vrátil po dvou stoletích.

Úplně poprvé lidé v Opavě uvidí románskou fresku nalezenou před několika měsíci v kostele sv. Archanděla Michaela v Hrozové na Osoblažsku. Mimořádný nález ze 13. století má evropský význam. Ve Slezsku je naprosto unikátní, z románského období tady nezůstalo prakticky nic.

Za pozornost však stojí také betlém z Města Albrechtic. "Je obrovský, vystavená je možná tak třetina. Skutečně zobrazuje Město Albrechtice. Jde o republikovou výjimku, takto velkých betlémů je velmi málo," uvádí Pavel Šopák.

Celá výstava se dělí do několika tematických oddílů. Od simulované kaple, která představí celý liturgický prostor uvnitř svatostánků, přes poutě a lidovou zbožnost, historické dokumenty, archeologii, památky spojené s úctou k zemřelým až po evangelické a židovské památky.

"Z židovských památek jde o různé zlatnické práce, například pohár pohřebního bratrstva z Osoblahy," říká Šopák a upozorňuje ještě na jednu sekci, nazvanou soukromá zbožnost.

Tam je k vidění třeba osobní růženec velmistra řádu německých rytířů, ručně psané a malované modlitební knížky či obrázek Panny Marie ze zámku v Jezdkovicích, který se dědil v rodině Sedlnických z Choltic.

Výstava naplnila dva sály a exponáty doplnily i stálou expozici muzea.

"Tam je lidé poznají podle výřezu z obrazu Ignáce Raaba Přijetí sv. Františka do jezuitského řádu. Motiv je u každé popisky exponátu," uvádí garantka výstavy Markéta Kouřilová.