Výstava, která je od čtvrtku k vidění ve frenštátském muzeu, je unikátní z mnoha důvodů: řadu exponátů získalo muzeum z pozůstalosti Jiřího Rašky, některé zapůjčila jeho rodina. Jinde k vidění dosud nebyly a nejsou.
„Navíc dosud žádná expozice se Jiřímu Raškovi nevěnovala v takové šíři, většinou byly zaměřeny pouze na jeho sportovní úspěchy,“ připomněla kurátorka výstavy Alena Figarová z Muzea Novojičínska, pod které frenštátské muzeum patří.
Ve Frenštátě pod Radhoštěm se Jiří Raška narodil a prožil zde i celý svůj život. Slavný rodák byl miláčkem místních přinejmenším od roku 1968, kdy jej zde po návratu se zlatou a stříbrnou medailí ze zimních olympijských her v Grenoblu vítalo přeplněné náměstí. Pozdravit jej tehdy přišlo okolo deseti tisíc lidí.
Plno bylo i při posledním rozloučení s Jiřím Raškou před čtyřmi lety. Nyní si město připomíná jednoho ze svých nejslavnějších rodáků velkou výstavou při příležitosti 75. výročí od jeho narození.
K vidění jsou také obě nejslavnější Raškovy medaile z již zmíněné zimní olympiády v Grenoblu. „Zapůjčila nám je spolu s dalšími medailemi rodina Jiřího Rašky na celou dobu trvání výstavy,“ přiblížila Figarová.
Obdivovat bude možné i další slavné trofeje – například i stříbrnou medaili z mistrovství světa ve Vysokých Tatrách z roku 1970 a o dva roky mladší bronzovou medaili z mistrovství světa v Planici.
„My ale představujeme celou jeho sportovní kariéru, takže vystavujeme i dosud neviděné poháry a trofeje z dob Raškových začátků. U mnohých ani nejde dohledat, z jakých závodů pocházejí,“ podotkla kurátorka.
Kariéru slavného skokana připomíná i startovní číslo z Grenoblu
Raškovu sportovní kariéru připomínají také součásti jeho sportovní výstroje: od lyží přes boty, kabát, čepice až po startovní číslo z olympiády v Grenoblu.
Výstava ukáže Rašku také jako obyčejného člověka. „Lidé jej vnímají především jako obdivovaného a významného sportovce. Jenže on vedle závodění chodil běžně do práce, byl profesí strojní zámečník, stavěl dům, staral se o rodinu,“ nastiňuje další rozměr expozice Figarová.
Při přípravě výstavy ji zaujalo například množství dopisů, jež Raška dostával od svých fanoušků. „Nejhezčí jsou ty od dětí, které jsou velmi bezprostřední a mnohdy doplněné vlastnoručně namalovanými obrázky. Hodně příznivců měl Jiří Raška i na Slovensku, často totiž závodil ve Vysokých Tatrách.“
Jedinečnost výstavy podtrhuje kromě toho, že část věcí zapůjčila rodina Jiřího Rašky, také fakt, že se muzeu podařilo získat pozůstalost slavného lyžaře.
„O jeho pozůstalost projevila zájem řada institucí, měst i soukromých zájemců. Nakonec se rodina tohoto významného sportovce rozhodla nabídnout obsáhlý soubor frenštátskému muzeu v jeho rodném městě, kde také prožil celý život,“ vysvětlila Figarová.
Můstky ve Frenštátě vznikly na počest Raškových úspěchů
Dalším důvodem, který přispěl k tomuto rozhodnutí, byla skutečnost, že část sportovních trofejí a dalších dokumentů Jiřího Rašky je již od roku 2007, kdy bylo muzeum ve Frenštátě pod Radhoštěm slavnostně znovuotevřeno, součástí stálé expozice historie lyžařského sportu.
A co při přípravě výstavy kurátorku na osobnosti slavného sportovce zaujalo nejvíce?
„Již za jeho života, když jsme připravovali do muzea vitrínu o jeho úspěších, mne zaujalo, že o sobě moc nemluvil, byl velmi skromný. I tak se nám tehdy podařilo natočit asi pětiminutové povídání o něm samotném. Bude k slyšení na slavnostní vernisáži výstavy,“ uvedla Figarová.
Připomněla také význam, jaký měl Jiří Raška pro své rodné město. „Skokanské areály se začaly ve Frenštátě stavět na počest Raškova úspěchu na zimní olympiádě v Grenoblu. Nebýt jej, tak tady dnes nestojí. Byl také inspirací a vzorem celé generace sportovců, která tu vyrostla.“
O sport se přitom Raška intenzivně zajímal i poté, co přestal aktivně skákat. „Možná proto si postavil dům kousek od lyžařského areálu na Horečkách, aby k němu měl pořád blízko,“ uzavřela.
Profil Jiřího RaškyNarodil se 4. února 1941 ve Frenštátě pod Radhoštěm. Od dětství se věnoval sportu, skákat na lyžích začal pod vedením trenéra Zdeňka Parmy. Po roce 1965 se začaly dostavovat Raškovy první větší mezinárodní úspěchy. Na mistrovství světa v Oslu v roce 1966 se dvakrát umístil na 4. místě. O rok později na Turné čtyř můstků byl celkově druhý, což mu zajistilo nominaci na X. zimní olympijské hry v Grenoblu. Zde 11. února 1968 získal na můstku K 70 v Autrans zlatou medaili a stal se prvním českým vítězem na zimních olympijských hrách. O týden později přidal i stříbro. V roce 1969 se stal na jeden den světovým rekordmanem v letech na lyžích v Planici, kde skočil 164 metrů. O rok později vybojoval jako první Čech zlato na Intersport turné čtyř můstků. Na další olympiádě v Sapporu už byl pátý a desátý. Od roku 1974 začal Raška působit jako trenér, ale souběžně přitom ještě skákal. Svou aktivní sportovní kariéru ukončil v roce 1976. V roce 2003 byl zvolen českým lyžařem století, jeho život ztvárnil také slavný spisovatel Ota Pavel v knize Pohádka o Raškovi. |
