Soutěž vypsalo v roce 1891 kuratorium uměleckoprůmyslového muzea, jež v Opavě vzniklo za výrazné podpory Obchodní a živnostenské komory o necelé desetiletí dříve a od počátku se těšilo štědrým dotacím nejen průmyslových a živnostenských kruhů, ale i aristokracie.
„Byla dána velikost pozemku 698 metrů čtverečních, ten byl darem knížete Johanna Lichtenštejna, a mělo se jednat o jedno- až dvoupatrovou budovu, v níž měly být i kanceláře slezské Obchodní a živnostenské komory. Přihlásit se mohli pouze rakouští státní občané,“ popsal Michal Valeček ze Slezského zemského muzea.
Za pět měsíců od vyhlášení soutěže se sešlo čtyřiadvacet projektů. O tom, který z nich je nejlepší, rozhodovala pětičlenná porota v čele s Carlem Dorasilem, prezidentem Obchodní a živnostenské komory. Vítěz měl dostat 400 zlatých, druhé místo 200 zlatých. (Ve druhé polovině 19. století byl roční plat vyššího úředníka 500 až 700 zlatých, učitele 130 a dělníka 100 až 200 zlatých – pozn. red.)
Opava na stavbu darovala 80 tisíc cihel
První cenu si odnesli vídeňští architekti Josef a Anton Drexlerové a projekt Helios, za nimi se umístil opavský rodák Josef Maria Olbrich s projektem Stella. Stavět se o dva roky později ale začalo podle projektu Silesia z dílny architektů Franze Kachlera a Johanna Scheiringera. Ten v soutěži získal čestné uznání poroty za umělecké provedení.
„O tom, který projekt se postaví, rozhodovalo kuratorium muzea, které tím pověřilo tehdejšího stavebního radu Eduarda Labitzkého. Projekt Silesia podle něj takřka dokonale odpovídal požadavkům s precizně promyšleným rozvržením místností, elegantní fasádou a krásnou kopulí,“ konstatoval Michal Valeček.
Poznamenal však, že důležitou roli hrála také cena, protože některé projekty dalece přesahovaly možnosti kuratoria. Zajímavostí nově vznikajícího objektu byla i skutečnost, že řada součástí stavby byla darem. „Například město Opava darovalo na stavbu mimo jiné 80 tisíc cihel,“ dodal Valeček.
První expozici v novém muzejním domě sestavil kustod Hermann Trenkwald. Podle tehdejší tradice ji rozdělil podle technologií a materiálu na expozici keramiky, železa, kovu, textilií a nábytku.