Díky mladé vědkyni huť sníží spotřebu páry, časem i obsah síry v plynu

Huť ArcelorMittal může ušetřit životní prostředí i nemalé peníze díky talentované studentce Lence Šimkové. Ačkoli je pětadvacetiletá žena teprve čerstvou inženýrkou a chystá se pokračovat ve studiu na ostravské univerzitě, může se chlubit několika cenami z prestižních soutěží za environmentální i ekonomický přínos své práce.

Pokud se předpoklady Lenky Šimkové potvrdí, společnost ArcelorMittal sníží spotřebu páry až o 30 procent. | foto: Alexandr Satinský, MAFRA

A nejen to. Delší dobu už spolupracuje s výzkumníky hutní firmy, která chce nyní vyzkoušet v praxi její teoretické postupy navržené před dvěma lety v bakalářské práci.

Řešila v ní možnosti snížení spotřeby páry v benzolové stanici koksovny ArcelorMittalu, a pokud se její předpoklady potvrdí, huť sníží spotřebu páry až o 30 procent.

„Chemie mě bavila od dětství,“ říká inženýrka

Lenka Šimková místo relaxace o letních prázdninách dopilovává závěry diplomové práce o snižování množství síry v koksárenském plynu vypouštěném do ovzduší.

Už máte po studiu, proč tedy dál řešíte téma své diplomky?
Doufám, že tak jako nyní firma ArcelorMittal realizuje mé návrhy z bakalářské práce na snížení spotřeby horké páry, časem dojde i na praktické využití postupů z mé diplomky, v níž se zabývám snížením množství sirovodíku v koksárenském plynu. Limit umožňuje maximálně 0,5 gramu sirovodíku na metr krychlový. Huť už teď vypouští „jen“ 0,3 gramu, ale podle mých výpočtů by se dal obsah sirovodíku snížit až na 0,2 gramu. Proto ve spolupráci s výzkumníky huti ještě zpřesňuji některé výpočty.

Na Vysoké škole báňské - Technické univerzitě Ostrava jste byla tak úspěšná, že vás nyní fakulta navrhuje na Cenu ministra školství udělovanou studentům za mimořádné činy. Jaké máte další plány?
Chci na ostravské fakultě metalurgie a materiálového inženýrství od září pokračovat v doktorském studiu a tak jako dosud propojovat výzkum s reálným provozem. Baví mě oblast koksárenství, proto se chystám spolupracovat na dalším výzkumném projektu i s jinou českou koksovnou.

Proč jste si vybrala studium oboru chemické inženýrství? Máte vzor v některém z rodičů?
To vůbec ne. Maminku už nemám a otec je v důchodu - dříve pracoval jako zámečník. Ale chemie mě bavila už na základní škole. Možná proto, že jsme měli dobrou učitelku. Roli hrálo i to, že ostatním učivo moc nešlo, ale mně přišlo vždy logické. Proto jsem si vybrala střední školu chemického zaměření a pokračuji v tom dál.

Zájem o obor je znát na výsledcích. Kromě toho, že sbíráte ceny, jste se loni zapojila do programu péče o talentované studenty. Proč jste se přihlásila?
Protože se ráda dozvídám nové věci i mimo svůj obor.

„Teď spotřebujeme v koksovně každou hodinu tři tuny horké páry. Po zavedení navržených technických změn by nám měly stačit dvě tuny. Ušetříme tak statisíce korun ročně za nákup páry, ale také energie nutné na její výrobu a tím i životní prostředí,“ líčí výzkumník Radek Toman z Korporačního koksárenského centra ArcelorMittal Ostrava. S Šimkovou spolupracuje na dvou projektech už třetí rok.

„Katedra chemie na ostravské fakultě metalurgie a materiálového inženýrství začala před třemi lety spolupracovat s výzkumným centrem ArcelorMittal Ostrava na projektu, jehož cílem bylo uspořit energii na koksovně. Vedoucí mé bakalářské práce mě oslovil, zda bych měla zájem se na tom podílet. Protože to téma mě vždy zajímalo, řekla jsem ano. Mým úkolem byla takzvaná pinch analýza, tedy shromáždit provozní data a vypočítat, kde lze docílit úspor,“ říká Šimková.

Věří v třetinovou úsporu páry

Podle ní lze ušetřit až třetinu páry, když se změní systém i způsob ohřevu médií v koksovně benzolce.

„Ve výměníku se teď ohřívá olej jen v jednom ze tří válců. Přepojením proudu oleje i do druhého válce se dá zvýšit jeho výstupní teplota a tím ušetřit množství páry v následně zapojených parních předehřívačích,“ nastínila Šimková.

Podle Tomana firma už připravuje své zařízení na tuto změnu.

„Samozřejmě budeme novinku muset nejdříve testovat, protože výsledky v laboratoři a v provozu mohou být rozdílné, například i v závislosti na počasí a venkovních teplotách. Na konci roku už bychom ale měli mít jasno v tom, zda a jak velkých úspor páry docílíme,“ říká Toman.

Huť spolupracuje i s dalšími studenty vysokých i středních škol, jen loni se jich podílelo na nejrůznějších projektech okolo 160. „Spolupráce je velmi výhodná pro obě strany,“ říká Radek Toman.

j